Tereza Sadilová: Setkávali jsme se s tím, že žena má stát u plotny, ne držet hokejku. Bronzové medaile to změnily

Z nedávného mistroství světa v hokeji v Kanadě přivezla ženská reprezentace bronzovou medaili, tu navíc obhájila. Jaké byly oslavy a jak je v současné době vnímán ženský hokej v české společnosti? Hostem Press klubu byla manažerka ženské hokejové reprezentace Tereza Sadilová.

Nagano 98, byl rok zlomu pro český hokejový národ. Zásadní byl i pro Terezu Sadilovou a pro ženský hokej, který se ten rok poprvé objevil na olympiádě. České hokejistky na letošním mistroství světa žen v Kanadě obhájily bronzovou medaili. „Oslavy byly obrovské, je to velké zadostiučinění za celé dvě sezóny. Ten rok pro nás byl hrozně náročný, protože loňské mistrovství se netradičně konalo v létě. V létě to dost lidí bralo jako velkou náhodu, ale ten tým to teď v Kanadě potvrdil,” usmívá se manažerka ženského hokeje a přiznává, že těžší byla obhajoba. „To poznají i teď kluci na mistroství (hokejové mistrovství mužů začíná zítra a Češi obhajují rovněž bronzovou medaili, pozn. redakce). Tlak je obrovský ze všech stran a je důležité zachovat si identitu týmu a jít do toho s neustálou radostí, která náš tým měl. Nevybočovat z té cesty a vize, kterou ten tým má. Bylo pro nás strašně důležité najít si vnitřní klid, strašnou práci v tom odvedla naše hlavní trenérka Carly MacLeod.”

Carly MacLeod je kanadská trenérka a jak sama Sadilová přiznává, Carla je X Factor celého týmu. „Obecně její angažování bylo velkou zkouškou, jak pro Český svaz ledního hokeje, tak pro hokejovou komunitu. Carlu znám z Kanady, pracovaly jsme spolu. Ve chvíli, kdy bývalý trenér Tomáš Pacina oznámil, že končí u národního týmu, tak jsme měli několik kandidátů, ale jméno Carly se neustále opakovalo. Rozhovory s ní byly dlouhé, a když jsem ji přesvědčila, tak to chtělo přesvědčit vedení českého hokeje, že ona je ta správná cesta. Je důležité, že si prošla stejnou cestou, jako teď naše holky. Nakonec jsme se všichni domluvili,” vysvětluje cestu kanadské trenérky Sadilová a chválí si, jaká je MacLeod profesionálka.

O ženský hokej je u nás obrovský zájem

Sadilová doufá, že nálepka ženského hokeje, že je to špatně, se začíná pomalu smývat. „Setkávali jsme se s tím, že žena má stát u plotny, ne držet hokejku. Je okolo toho spoustu stigmat. Doufám, že tyhle dvě bronzové medaile a účast na olympiádě tu nálepku definitivně strhly a teď bude prostor na to to posouvat dál a budovat si respekt. Holky jsou profesionální sportovkyně, je důležité dívat se na to s pokorou, ale s hlavou nahoře,” říká manažerka, která kvituje i to, že ženský hokej má i respekt u toho mužského. „Vidět to bylo už na olympiádě, kde jsme byli ve společném baráku. Chlapi byli možná překvapení z toho, že se holky připravují stejně jako hokejisté. Není tam žádný rozdíl. Kdokoliv funguje na profesionální úrovni, tak musí holky respektovat.”

I když se ženský hokej začíná ve světě více a více prosazovat, hokejistky nejsou stále oceňované jako muži. „Žijeme v krásné době, kdy investice do ženského sportu, zvláště v Severní Americe, je na skvělé úrovni. Je to vidět třeba v ženském fotbale, kdy vzniká každý rok nový tým. Investují do toho především ženy, což je nyní docela nový trend. V horizontu pěti  let to půjde ještě výš. V Evropě je velmi progresivní Švédsko, kdy ženský týmy fungují v extraligách s muži a podmínky, které holky mají, jsou na stejné úrovni jako mají muži. To je cesta, kterou bychom měli jít,” říká Sadilová s tím, že se zvedá zájem malých dívek o ženský hokej. „Pořádáme různé akce v rámci projektu Future Olympians, což jsou výběry od 15 let a je to kapacitně omezené. Zájem je obrovský, což je super.” Ženský hokej čeká příští rok mistroství světa v USA, ale především se soustředí na olympijské hry v roce 2026 v Miláně a Cortině. „Myslíme na medaili, je to náš cíl a je to naše největší motivace. Ucházíme se navíc o pořádání mistroství světa v roce 2025 v České republice.“

Životní styl - další články