Luštěniny a šneci: Co se jedlo na Vánoce za první republiky?

21. prosince 2019·Životní styl·Barbora Pisingerová

Když se řekne Vánoce, spousta lidí si představí hlavně výborné jídlo. Ještě nedávno však dnešní české tradice vůbec neexistovaly a naopak se mezi lidmi pěstovaly úplně jiné. Víte, co jedli o Vánocích naši předkové před sto lety? Možná budete překvapeni!

V letošním roce jsme oslavili už nádherných sto let od doby, kdy poprvé vznikla samostatná Československá republika, ze které později vzešlo moderní Česko. Nutno podotknout, že jen k málokterému datu se dnes váže tolik tradic, jako právě ke 24. prosinci a vánočním svátkům vůbec. Možná vás ale překvapí, že jsou většinou poměrně mladé.

Příkladem může být právě štědrovečerní večeře, která již dnes vypadá značně odlišně od té, jakou si dopřávali lidé v nově vzniklém Československu. Dnes nejvíce rodin připravuje obalovaného kapra, řízky, vinnou klobásu a bramborový salát. Častá je také rybí polévka a většina rodin peče různé druhy sladkého cukroví.

Královna kvůli Meghan opět porušila pravidla! Vánoce v paláci budou letos jiné

Před sto lety byste však nalezli na stole něco docela jiného. Mnohem častější byly například luštěniny a obiloviny. Hrachová kaše či polévka, vařený hrách nebo čočka na kyselo, to bylo tehdy prakticky samozřejmostí. Na stolech majetnějších rodin nesměly rovněž chybět pomeranče, mandarinky, datle, fíky, grapefruity, banány nebo kiwi.

Celta a oplatky

Samozřejmostí byla také celta neboli štědrovnice. Že vám to nic neříká? Šlo o tradiční domácí vánočku bohatou na mandle, rozinky a oříšky. Oproti těm dnešním pleteným se však často dělaly ve tvaru placky. Zatímco bohatší rodiny si pro ni připravily tu nejlepší mouku, v těch chudších se pekla z bramborového těsta.

Zatímco dnes už se vidí jen zřídka, tehdejší Čechoslováci si Vánoce nedovedli představit rovněž bez tradičních oplatek. Ty se jedly buď s medem, nebo s česnekem a bylinkami. Byly velmi oblíbené a rozdávaly se jako výraz úcty.

K obědu šneci

Možná vás překvapí, že za první republiky patřily k československým Vánocům i šneci. Čtete správně. Československou smetánku totiž inspiroval trend z Francie a chodila proto o Štědrý den na oběd do restaurací na tuto exotickou pochoutku.

A kde se vzal dnes již tradiční kapr? Ten začal být na Vánoce populární někdy kolem druhé světové války. Rybníkářství u nás se totiž od první republiky dobře rozvíjelo a ryby proto byly snadno dostupné a levné.