Vyhledávání
Legenda o svatém Martinovi: Proč ho oslavujeme vínem, husou a čekáme, že přinese první sníh?
Svátek svatého Martina několik let patří k těm oblíbenějším církevním svátkům. Nejčastěji je spojován s prvním sněhem, ale i dobrým vínem, pečenou husou se zelím a knedlíkem. Málokdo ale ví, že právě sv. Martin žil a jedl velice skromně. Proč se tedy tento svátek slaví pečenou husičkou a jeho představitel je spojován s bílým koněm?
Kdo je sv. Martin
Svatý Martin z Tours byl římský voják, poustevník a biskup. Narodil se roku 316 nebo 317 ve městě Sabaria (dnešní Szombathely, Maďarsko pozn. redakce). Řadí se mezi první mučedníky, které církev označila za svaté a také je zakladatelem prvních klášterů ve Francii. Během dospívání ho přitahovali hlavně poustevníci z Egypta a Sýrie. U nich se zřejmě poté inspiroval v jeho pozdějším skromném poustevnickém životě.
Jeho rodiče s ním víru nesdíleli, protože otec nepoznal nic jiného než vojenský život. Martin musel v patnácti letech vstoupit do armády. Vojenský život neměl rád, přesto všechny povinnosti patřičně plnil a nakonec byl povýšen na důstojníka.
Biskupem se stal ve městě Tours, kde pak vznikl významný klášter Marmoutier. Jelikož nadále žil skromný život, tak u většiny církevních hodnostářů nebyl oblíbený, naopak prostý lid a chudí ho milovali.
Zemřel v 81 letech v Candes u Tours. Po smrti se stal patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů a nejčastěji je zobrazován na koni s půlkou pláště a stojícím žebrákem.
Legenda o plášti
Martin byl spravedlivý a svou víru ctil i během svého působení v armádě. Podle legendy žil skromně a uctivě ke všem lidem. Od ostatních se tak výrazně lišil a o jeho dobrém srdci hovoří i známá legenda.
Za mrazivé zimní noci, v roce 335, potkal Martin u bran města Amiens na severu Francie žebráka. Ten byl skromně oblečen, byl hladový a promrzlý. Proto ho požádal starý muž o pomoc. Bohužel u sebe světec nic neměl a tak se s žebrákem podělil aspoň o svůj teplý plášť. Přepůlil ho mečem a část věnoval chudákovi, aby se aspoň trochu zahřál.
Následující noc se Martinovi údajně zjevil Ježíš, který byl zahalený do poloviny darovaného pláště. A údajně pronesl: “Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.” Tato slova podle evangelia znamenají. Cokoli učiníme jednomu z mých nejmenších bratrů, učiníš pro Krista. Tato scéna pak dlouhá léta patřila k nejznámějším a nejoblíbenějším světeckým motivům.
Bílý kůň
Sv. Martin na bílém koni ve skutečnosti nikdy nejezdil. Jak jsme zmiňovali, žil skromný život a tak je dost na opováženou to, že je jeho jméno spojováno právě s jídlem a pití.
Legenda s koněm tak vznikla velice prostě. Lidé si totiž v minulosti všimli, že vždy okolo svátku svatého Martina přišel první sníh. Proto si jeho jméno propojili s bílým koněm, který symbolizuje první sněhové vločky.
Evropské svatomartinské oslavy
Tradice spojené s tímto svátkem se hojně slaví od oblasti Porýní, Holandska, Belgie až po okrajové části Polska a Norska. V Alpách se často v předvečer sv. Martina zapaluje martinský oheň. Naopak ve Flandrech, Holandsku, Německu a Rakousku lidé oslavují svátek průvodem, ve kterém jsou muži obvykle na koních a doprovází je pomocníci.
Pečená husa a víno
Podle legendy jednou při kázáni Martina hlasitě přerušovalo kdákání hus. Proto biskup přikázal, aby všechny skončily za trest na pekáči. Druhá legenda pak hovoří o tom, že se na krátký čas ukrýval mezi husami, protože ze skromnosti nechtěl být jmenován biskupem.
Dříve tomuto svátku předcházelo právě období půstu, lidé si proto před ním vychutnávali husičky a pili dobré víno. Tato tradice nám zůstala dodnes a my s chutí ochutnáváme první Svatomartinské víno.
Jestli si pochutnáte na dobré pečené huse s knedlíkem a zelím a zapijete to prvním Svatomartinským vínem, je jen na vás. Hlavně si den užijte podle svých představ. Dejte ale pozor na žaludeční nevolnost a bolest hlavy, které toto hodování často doprovází.