Vyhledávání
Zavřít
Hana Papežová: Nás výzkumníky mikrobiom hodně zajímá. Jeho narušení může způsobit problémy
Foto: Vitalia
Z výživy se stává čím dál tím silnější společenské téma. Řeší se jak dopady na zdraví, tak i na životní prostředí a na planetu. Čím více potravin je pro nás dostupných, tím větší roli hrají i módní trendy. Neznamená to však, že se máme lépe - poruch příjmu potravy v posledních letech výrazně přibývá a to ne jen mezi ženami, ale i mezi muži a dětmi. K tématu pro Frekvenci 1 promluvila profesorka Hana Papežová.
Přední česká psychiatrička Hana Papežová se ve své praxi zabývá hlavně patologií ve výživě a jejími dopady na duševní zdraví. “Že se z jídla stává obrovské téma, vnímám jako závažný rizikový faktor pro vznik poruch příjmu potravy, které nám v celém světě narůstají. Právě ta extrémní pozornost spojená s tím, jaký člověk je, jak je kvalitní, to je právě to, co je pro mladé lidi rizikové a vede je to k tomu, že si myslí, že různými extrémy v jídle vyřeší své problémy. Nevyřeší,” upozornila v pořadu Press klub na Frekvenci 1.
Důležitý je zdravý mikrobiom
Důležité téma je přitom střevní mikroflóra. “Řešit mikrobiom je móda, které se ujala média. Nás jako výzkumníky ale opravdu zajímá a u poruch příjmu potravy ho teď docela zkoumáme,” uvedla lékařka.
“Zkoumáme ho proto, že to je významná součást těla a gastrointestinálního traktu, který je ovlivněný těmi poruchami příjmu potravy. Když ten mikrobiom porušíme, a zvláště v raném věku, tak to může být riziko pro vznik poruch příjmu potravy. Tak pro nás je mikrobiom velice důležitý. Všechny ty extrémní diety a extrémní přístupy k jídlu mohou mikrobiom už u malých dětí poškodit, což je do života velké riziko,” varuje.
Fyzické zdraví je podle psychiatričky velmi důležité i pro psychickou pohodu jedince. “Zdraví je celkově definované jako rovnováha mezi somatickým tělesným zdravím, duševním zdravím a duchovním životem,” popsala v pořadu.
Extrémy v jídle jako způsob, jak vyniknout
A proč právě teď tolik přibývá extrémních přístupů ke stravování? “V extrémech lidé nějakým způsobem řeší svoji nespokojenost, svoji tuhu vyniknout, svoji touhu po nějaké extravaganci. Těch motivů, proč sahat k jídlu, které je v našem světě víceméně v nadbytku, je víc. Někdo k jídlu sahá jako k droze a ono jako droga může působit,” je přesvědčená.
Trendy kolem takzvaných superpotravin jsou podle ní zcela liché. “Neznám žádnou zázračnou potravinu. Snažím se lidi vrátit do rovnováhy. My propagujeme pestrý jídelníček, ve kterém jsou zastoupeny všechny složky,” uvedla.
Poruch příjmu potravy prudce přibývá
Případů vzniku poruch příjmu potravy podle dat v posledních letech přibývá. V současnosti zhruba 2 – 3 % lidí v České republice trpí anorexií, 6 % bulimií a lékaře zaměstnává ještě celá škála dalších diagnóz. Tou úplně nejčastější je psychogenní přejídání,existují však i různé nové diagnózy – jinak se například klasifikují poruchy příjmu potravy u dětí.
Lékařka ovšem varuje, že statistiky hovoří jen o případech, které jsou lékařům známy a ve kterých pacient podstupuje odbornou léčbu. Komunitní výskyt, tedy počet pacientů ve společnosti, je ale mnohem vyšší. Poruchy příjmu potravy jsou totiž velmi často dobře skrývané.