Vyhledávání
Zbigniew Czendlik: Vánoce jsou svátky blízkosti. Je dobře, že se v hektickém světe umíme zastavit
Hostem Press klubu Frekvence 1 byl polský římskokatolický duchovní, lanškrounský farář Zbigniew Czendlik. Ondřej Kopa si s ním povídal samozřejmě na téma Vánoce, půlnoční mše a adventní setkávání či trhy.
Pro Zbigniewa Czendlika jsou Vánoce obdobím plným nostalgie a kouzla. „Já jsem takovej ten, který pořád věří na toho Ježíška. Pořád ve mně přetrvává ten duch Vánoc a jsem rád, že jsem nepřišel o to, že občas dokážu žasnout, že je to krásné, že tady Vánoce jsou,” přiznává s úsměvem a vzpomíná na své dětství, kdy Vánoce byly plné radosti a rodinné pohody. Přestože dnes vnímá komerční stránku svátků, stále se snaží uchovat jejich duchovní a lidskou podstatu.
Adventní čas vnímá Czendlik jako období setkávání a solidarity. „Vánoce jsou svátky blízkosti a my na trzích nebo náměstích jsme si najednou blízko. Někdy je to až moc blízko, ale přesto jsem rád, že i když je ten život tak hektický, tak se dovedeme zastavit a vyjít ven,” popisuje atmosféru rozsvícených stromků, společného svařáku a charitativních akcí. Tyto tradice podle něj připomínají hodnotu zastavení a vzájemné podpory, která je v hektickém světě tolik potřebná. Zároveň připomíná i důležitost nejrůznějších charitativních akcí, které se v adventním čase odehrávají.
Chci, aby se lidé u nás v kostele cítili dobře
Půlnoční mše je pro něj jedním z vrcholů Vánoc, ale nepovažuje ji za prostor pro výtky. „Lidé zapomenou, co jste řekli, co jste pro ně udělali, ale nezapomenou, jak se cítili. Chci, aby se u nás lidé cítili dobře,” říká s tím, že jeho hlavním cílem je vytvořit atmosféru tepla a pohody, i když v kostele může být jen osm stupňů. Připodobňuje tento prostor k útulnému obýváku, kam lidé přicházejí za svátečním klidem. Nevadí mu, že na půlnoční zavítají i lidé, kteří přes rok do kostela nechodí.