Vyhledávání
Zavřít
30. srpna začala fungovat mezi Bílým domem a Kremlem horká linka
John Fitzgerald Kennedy a Nikita Sergejevič Chruščev. (Foto: Profimedia)
Když se v létě 1962 podařilo odvrátit globální jaderný konflikt mezi Sovětským svazem a USA, domluvily se obě velmoci na přímém spojení. Mezi Washingtonem a Moskvou se postupně natahaly kabely, které urychlily a vůbec zlepšily komunikaci obou znepřátelených stran. Horká linka mezi Bílým domem a Kremlem začala fungovat 30. srpna 1963.
Byla to dobrá zpráva. Po horkém létu 1962, kdy si USA a Sovětský svaz vyhrožovaly vzájemným vymazáním z mapy. Došlo k prvnímu pokusu o uklidnění mezinárodní situace. Abychom pochopili význam nataženého drátu mezi Sověty a Američany, musíme se vrátit do října roku 1962. V té době se Američané díky špionážním fotografiím dozvěděli, že Sovětský svaz potají na Kubě rozmístil rakety středního doletu. Ty ohrožovaly celý jihovýchod USA. Další snímky, které pořídilo zpravodajské letadlo, pak potvrdilo, že Sověti na Kubě připravují desítky jaderných raket, které by definitivně zničily celé Spojené státy.
Američané v Bílém domě plánovali, jak reagovat. Od okamžitého vojenského zásahu po diplomacii. Tehdejší prezident Kennedy, ale návrhy vojenských poradců odmítl. Dokázal si představit, že jakákoliv vojenská operace by spustila kaskádu reakcí, která by vedla k jadernému holokaustu. USA se nakonec rozhodla pro kompromis a 22. října vyhlásila námořní blokádu Kuby. Smyslem akce bylo zabránit Sovětským lodím, aby dopravily na karibský ostrov další jaderná zařízení. Prezident Kennedy pak informoval překvapené americké obyvatelstvo v televizi o aktuálním dění.
V následujících dnech pak běžní Američané propadali panice. Hlavním tématem byla stavba atomových krytů. V mimořádné napjaté situaci, kdy byly na obou stranách připraveny spínače k odpálení jaderných zbraní, se čekalo už jen na jediný poslední rozkaz. Silnému tlaku nakonec odolal i tehdejší sovětský vůdce Chruščev, který před americkou flotilou své lodě a ponorky s atomovým nákladem zastavil.
Na řadu přišla diplomacie, která nakonec slavila úspěch. Sověti přijali americké podmínky a své rakety slíbili z Kuby stáhnout. Protiváhou bylo slovo Američanů, že na Kubu nezaútočí a stáhnou své rakety středního doletu z Turecka. Na konci října pak špionážní fotografie potvrdily, že se Sověti z Kuby opravdu stáhli. Skončila tak nejdramatičtější chvíle studené války.
Aby se tehdejší obě světové velmoci mohly lépe informovat a komunikovat, bylo do provozu uvedeno přímé telekomunikační spojení tzv. horká linka. Technologie vznikla jako reakce na zkušenosti z kubánské krize. Byl začátek 60. let a v té době trvalo předání vzkazu od Nikity Chruščeva prezidentovi Johnu Kennedymu dvanáct hodin, a tak velmoci uznaly, že potřebují efektivnější komunikaci.
Speciální linka, kterou prezidenti Ruska a USA dodnes komunikují, ale nevypadala jako bájný červený telefon bez číselníku. Hlavy státu spojoval dálnopis. Americká část nebyla ani v Bílém domě, ale na Ministerstvu obrany v Pentagonu. V sídle amerických prezidentů byl terminál až od roku 1978.
První reálná zpráva byla odeslána 5. června 1967 z Moskvy. Koncem 70. let byl systém doplněn satelitním přenosem a od roku 1986 přibyly faxy umožňující přenos dokumentů a map. Od 90. let spolu americký a ruský prezident mluví častěji telefonicky, ale historická horká linka zůstává dál pro jistotu v provozu a její fungování obsluha kontroluje každou hodinu.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.