Vyhledávání
Zavřít
29. srpna zažilo New Orleans největší katastrofu v dějinách. Katrina pustošila město před 18 lety
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
Nikdy před tím tropická bouře nenapáchala v Americe větší škody. Koncem srpna 2005 zasáhl americké pobřeží Mexického zálivu hurikán Katrina, který přinesl nevídanou zkázu. Živel si vyžádal skoro dva tisíce mrtvých a škody za 125 miliard dolarů. Nejvíce utrpělo New Orleans, kde Katrina před 18 lety udeřila plnou silou.
Co je hurikán a proč dostávají jména?
Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem. Rychlost větru v něm může dosáhnout i 300 km/h. Tyto tropické bouře vznikají zpravidla nad prohřátým mořem v tropických oblastech. Když se pak setkají s pevninou začnou slábnout až úplně ustanou. Postihují tak přístavní města například ve Vietnamu, Filipínách nebo na jižním pobřeží USA.
Hurikány také dostávají jména. Pojmenovávají se podle abecedy v tom pořadí, v jakém přicházejí. První hurikán sezóny tedy začíná na “A”. Na přeskáčku se pak střídají mužská a ženská jména. Jména obzvláště ničivých hurikánů se ze seznamu vyřadí a nadále se nepoužívají. To platí i pro Katrinu.
Jelikož hurikány zasahují stále stejné oblasti v pravidelném období, tak jsou obyvatelé na ně zvyklí a většinou i dobře připraveni. To, co přinesla Katrina, ale šokovalo všechny. Nejprve zasáhla Floridu. Tady zanechala dva miliony lidí bez proudu, vyrvané stromy a stržené sloupy. Dosáhla přitom intenzity prvního stupně, poté se ale bouře přesunula nad Mexický záliv, kde značně zesílila a zrychlila. Ve státech Mississippi a Louisiana byl proto vyhlášen stav ohrožení. S tím jak hurikán postupoval zálivem a zesiloval až na nejvyšší tedy pátý stupeň s rychlostí až 280 km/h, bylo jasné, že v tom nejhorším přejde přes New Orleans.
Všechna zabezpečení ve městě selhala
27. srpna začala nepovinná evakuace města, ke které se odhodlalo asi osmdesát procent obyvatel z celkového počtu 1,3 milionu. Zbytek doufal, že hurikán přečká doma nebo na jiných nouzových útočištích přímo ve městě.
29. srpna ráno ho začala Katrina ničit ve velkém. Už nepadalo jen vedení a stromy, tříštila se okna, trhaly se střechy a hromadil se odpad. To ale nebylo ještě zdaleka to nejhorší. Vedle silného větru přinesla Katrina i hustý déšť, který zvedl hladinu zmíněného jezera. Zaplaveny tak byly tři čtvrtiny města. Na některých místech dosáhla výška hladiny sedmi a půl metru.
Po této smršti vypukl obrovský chaos, který se vymkl kontrole úřadů. Aby toho nebylo málo, přeživší začali na nejméně poškozených místech rabovat, v ulicích se střílelo. Lidé, kteří se rozhodli zůstat doma, čekali hodiny na střechách na pomoc, která byla velmi špatně koordinovaná. Situace se uklidnila až poté, co byla do města vyslána americká armáda. Ta začala s odčerpáváním vody. Vysoušení města trvalo padesát dní.
Politická dohra
Celá katastrofa přitom měla i politickou dohru. Úřady včetně prezidentského sklidily kritiku za pozdní reakci na tragédii. New Orleans se skutečně ocitlo na pokraji humanitární katastrofy, kde se tisíce lidí ocitly bez jídla, pitné vody a elektřiny. V roce 2009 navíc americký soud rozhodl, že záplavy v New Orleans částečně zavinilo kvůli nedbalosti při údržbě kanálu americké ženijní vojsko. Bylo to tedy vůbec poprvé, co soud přiřkl federální vládě přímou zodpovědnost za záplavy.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.