Vyhledávání
Zavřít
21. srpna vojska Varšavské smlouvy vtrhla do Československa. Okupace vzala život 108 lidem
Okupace 1968. (Foto: Profimedia)
21. srpen, respektive noc z 20. na 21. srpna 1968, je černým okamžikem novodobých dějin České republiky a tehdejšího Československa. V tuto dobu, bez vědomí tehdejší vlády, překročily armády pěti států Varšavské smlouvy tehdejších spojenců země, československé hranice. Na šokované obyvatelstvo mířily kulomety Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska. Akce se zúčastnilo i několik socialistů Německé demokratické republiky. Proti zásahu se však razantně postavili zbylí dva členové Varšavské smlouvy – Rumunsko a Albánie, vojenský zásah ostře kritizovali. V případě Albánie dokonce došlo k vystoupení z tohoto obranného paktu na protest proti okupaci Československé socialistické republiky.
Samotný akt okupace byl zdrcující, ale neméně hrozné a devastující byly následky, a to dvě desetiletí normalizačního režimu. Důvodem k okupaci se stala obava komunistických vůdců v zemích východního bloku z liberalizace režimu v tehdejším Československu a z postupné demontáže komunistického systému. Invazí spojeneckých vojsk byl tento vývoj radikálně zastaven. Operace Dunaj se stala největší vojenskou akcí v Evropě od 2. světové války.
Velmi rychle byla obsazena většina důležitých měst a strategických míst v tehdejším Československu. Československá armáda, která měla na starosti obranu hranic, dostala rozkaz nezasahovat. Narychlo zvolaný sjezd KSČ, který byl později anulovaný, ještě stačil invazi odsoudit. Došlo k zatčení a k internaci československých politických představitelů – Alexandra Dubčeka, Josefa Smrkovského, Oldřicha Černíka a dalších. Vláda potom byla pod nátlakem donucena v Moskvě podepsat protokoly, ve kterých s invazí souhlasila jako s bratrskou pomocí.
Okupace si vyžádala ztráty na lidských životech a vážně zraněné. Velmi krvavé byly například střety sovětských vojáků s neozbrojeným davem v okolí budovy Československého rozhlasu v Praze. Oběti byly hlášeny také z jiných měst a obcí. Například z Liberce, Brna, Bratislavy nebo Košic. Připomínají je dnes pamětní desky na místě, kde zahynuly. Celkově si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, zhruba 500 těžce a 100 lehce zraněných.
Vojenskou operaci odsoudil téměř celý Západní blok. Invaze odstartovala vlnu protestů nejenom na Západě, ale také v Jugoslávii, Rumunsku a dokonce i v Sovětském svazu. Pobyt vojsk byl legalizován smlouvou o jejich dočasném pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo v říjnu v roce 1968. Vojska na území Československa zůstala až do roku 1991.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.