Vyhledávání
Kdo byl svatý Valentýn? Legendu obklopuje mnoho záhad
Svátek zamilovaných, který se slaví 14. února, je spojen s předáváním drobných dárků, květin, sladkostí a přáníček zvaných valentýnky. Kolem existence svatého Valentina jako patrona milenců jsou ale některé nevyjasněné otázky. Byli mučedníci tohoto jména dva či se jednalo jen o jednu osobu? Také legendy spjaté s tímto světcem se prolínají. Podle jedné z nich byl římský kněz Valentin 14. února 269 sťat za tajné oddávání milenců.
Byl knězem, nebo biskupem?
Dnes je světovým fenoménem, ačkoli jen málokdo tuší, kým ve skutečnosti byl. Někteří historikové se přou, byl-li Valentin knězem v Římě či biskupem v dnešním italském Terni. Je také otázkou, čím přesně si vysloužil své mučednictví. Když v roce 496 papež Gelasius I. poprvé stanovil uctívání Valentina k datu 14. února, řekl, že patří mezi ty, “jejichž jména jsou právem uctívána, ale jejich činy zná pouze Bůh.” Dnes je Valentin chápán i jako patron mládeže a šťastného sňatku.
Různé pověsti s ním spjaté vznikly také až mnohem později po jeho údajném úmrtí (uvádí se též roky 270 nebo 273). Kněz měl přijít do Říma za vlády císaře Marka Aurelia Claudia zvaného Germanicus (268 až 270), v době, kdy byli křesťané krutě pronásledováni. Důvody jeho popravy vysvětlují dvě verze. Podle jedné z nich měl přijít o život proto, že proti vůli císaře tajně oddával milence. Germanicus totiž zrušil manželství, neboť ženaté muže nepovažoval za dobré válečníky.
Další z legend popisuje Valentina jako ctnostného a moudrého mnicha, který požíval úcty i mezi nekřesťany. Nakonec si ho k sobě pozval i samotný císař, který nařídil prefektovi, aby ho u sebe ubytoval. Tam se Valentin setkal s krásnou, ale nevidomou dcerou prefekta, který jej požádal, aby se pomodlil za její zrak. Valentin tak učinil a dívce, kterou si zamiloval, se zrak měl vrátit. Legenda o zázračném uzdravení se rychle roznesla mezi lid, ale rozlítila také pohany. Ti odmítli v zázrak uvěřit, vtrhli do domu a Valentina za městem sťali.
Je pohanského původu?
Někteří historikové zase soudí, že den svatého Valentina má pohanský původ a není ničím jiným než křesťanskou podobou starořímských luperkálií. To byl svátek na počest fauna Luperka, ochránce stád před vlky, který se slavil v polovině února. Mladí lidé se v onen den spojovali do párů na základě losu. Ti, které los spojil, si pak museli být po celé luperkálie věrni. Zvyk se přenesl do středověku a byl dodržován především v Anglii a Skotsku.
Svátek zamilovaných se postupně rozšířil i do dalších zemí, valentýnskou velmocí se po první světové válce staly USA. Do Čech tato tradice dorazila z anglosaského světa po roce 1989, své příznivce si získává postupně, zejména mezi mladší generací. Valentýn je z pohledu obchodníků hned po Vánocích nejziskovějším svátkem po celém světě. Má však i své kritiky, kteří jej vnímají pouze jako komerční záležitost. V tuzemsku má například tradici 1. máj coby lásky čas.
Záhadný milostný dopis
První pergamenové “valentýnky” se zřejmě objevily už v 10. století a podle některých výkladů to byly první pohlednice s blahopřáním v historii. Nejstarší známý pohled s valentýnkou v podobě milostné básně pak údajně napsal v roce 1415 vévoda Charles Orleánský své ženě z vězení v londýnském Toweru. Nejstarší dochovaná valentýnka, která je uložena v Britské knihovně v Londýně, je vlastně milostný dopis, který 14. února 1477 zaslala jistá Margery Brewsová svému snoubenci a “milovanému Valentýnovi” Johnu Pastonovi.
Svatému Valentinovi je zasvěcena řada kostelů v evropských zemích (v Itálii, Německu, Rakousku, Polsku nebo Velké Británii), které uctívají jeho nejrůznější relikvie. Medializován byl též ostatek (lopatka), který se nachází v relikviáři v pražské bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Není přitom známo, jak se kost do Čech dostala. Nelze vyloučit, že ji získal některý z profesionálních “nákupčích”, které po Evropě rozesílal velký sběratel ostatků – císař Karel IV.