Vyhledávání
Zavřít
Je Bílá sobota, večer začíná oslava Ježíšova zmrtvýchvstání
Zdroj: Shutterstock
Na 20. duben letos připadá tzv. Bílá sobota. Podle křesťanské tradice druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Až po západu Slunce začíná velikonoční noc (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Protestantské církve sice většinou vigilii nepraktikují, ale obsah Velikonoc to pro ně nemění.
Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání. V minulosti tento den domácnosti kromě úklidu připravovaly obřadní i sváteční pokrmy, lidé pekli mazance a velikonoční beránky, muži pletli pomlázky a ženy zdobily velikonoční vajíčka.
“Velké noci”, v níž vstal podle biblického svědectví Ježíš Kristus z mrtvých, předchází od Květné neděle pašijový týden, který bývá zejména v katolické církvi naplněn různými obřady, připomínajícími Kristovy poslední dny a utrpení. Váže se k němu také mnoho pohanských pověr, na které středověká církev navázala.
Křesťané – na rozdíl od Židů – věří, že židovský učitel Ježíš Nazaretský byl Boží syn a že byl po ukřižování vzkříšen. Pro jeho oběť ho osobně považují za svého Spasitele. Židé mají v těchto dnech sedmidenní svátek nekvašených chlebů Pesach – připomínku vysvobození z egyptského otroctví před více než 3500 lety. Podle tradice si Židé při rychlém odchodu z Egypta nestačili připravit jídlo na cestu, tedy ani nechat vykvasit těsto na chléb.
Zdroj: ČTK