Velikonoce den po dni! Znáte všechny tradice? PŘEHLED

11. dubna 2019·Články·Barbora Pisingerová

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky v České republice a tradice s nimi spojené stále ještě dodržuje řada domácností. Ne každý ale už dnes ví, jak se vlastně slavily původně v rámci křesťanské víry. Přečtěte si, jaké zvyky patří ke květné neděli, zelenému čtvrtku nebo bílé sobotě.

Ačkoli má naše území křesťanskou historii, většina české populace už dnes víru nevyznává. Tradice spojené s Velikonocemi si proto řada z nás vykládá po svém a dodržuje jen pár zvyků, které si zrovna ve své rodině oblíbili. Na zbytek se pak ale snadno zapomene. Co vlastně jednotlivé dny znamenají a jaké tradice se k nim pojí?

Květná neděle

Velikonočním svátkům předchází tzv. pašijový týden, během něhož si křesťané připomínají zradu, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Po něm přichází tzv. Květná neděle. Ta zpravidla připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. V tento den se na připomínku Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma a jeho prohlášení za krále světí palmové či jílové ratolesti.

Modré či žluté pondělí

Zatímco pro křesťany bylo modré pondělí i šedivé úterý volným dnem, během nichž se nekonaly žádné obřady, u pohanů mělo docela opačný význam. V tento den se totiž započínal důkladný úklid celé domácnosti. Přívlastek modré získalo pondělí zřejmě z němčiny. Slůvko “blau” se totiž vykládá i jako “neschopný práce”.

Šedivé úterý

Podobně jako u pondělku, na šedivé úterý se toho pro praktikující křesťany mnoho neděje. Pohané však v tento den vymetali ze svých sídel pavučiny. Ponuré barvy modrého pondělku a šedivého úterý pak zřejmě symbolizují Kristovo utrpení, které prožíval před svou popravou.

Škaredá středa

Mezi lidmi se jí přezdívá také Sazometná nebo Smetná. Pro křesťany ve středu vrcholí postní střídmost, modlitby, dobré skutky a pokání. Své jméno získala podle Jidášova aktu zrady, kdy zaprodal Ježíše za třicet stříbrných, kvůli čemuž se později oběsil. Přezdívka Sazometná pak vznikla proto, že lidé měli ve zvyku vymetat v tento den saze z komína.

Zelený čtvrtek

Mezi nejznámější zvyky na zelený čtvrtek patří hlavně konzumace zeleniny. Podle pověr by člověk měl jíst špenát,  salát z kopřiv, zelí či další zelené potraviny, aby byl celý rok zdráv. Lidé by se také prý neměli hádat a nic si půjčovat. Pokud to dodrží, budou se jim po další rok vyhýbat konflikty a naopak se zlepší jejich finanční situace. Název pochází zřejmě zkomolením slova Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Kostelní zvony v tento den zvoní naposledy a poté utichají až do velikonoční vigilie. Nehraje se ani na hudební nástroje. Ticho však v obcích nevládne. Děti tvoří průvody s řehtačkami a různými dalšími nástroji vytvářejícími hluk a procházejí společně po okolí.

Velký pátek

Pro křesťany je dnem přísného půstu. Připomínají si totiž Ježíšovu křížovou cestu a ukřižování. V tento den se neslaví mše svatá, konají se však obřady uctívání kříže. K těm dochází ve tři hodiny odpoledne, tedy v čas, kdy Ježíš zemřel.

Lidé věřili, že Velký pátek je magickým dnem, o který se otevírají hory a vydávají své poklady. Podle pověry si nesměli nic půjčovat, protože věc by mohla být prokletá. Zakázána byla také jakákoli manipulace se zemí (například orba) či praní prádla, které by bylo údajně namáčeno do Kristovy krve.

Bílá sobota

V tento den přebývalo Ježíšovo tělo v hrobě, proto se neslouží mše a křesťané oplakávají jeho památku. Již večer po setmění však přichází čas oslav. Slaví se vigilie (předvečer) nedělního zmrtvýchvstání a ukončení pátečního půstu. K sobotnímu večeru tak patří zejména hudba a oslavy.

Pečou se také beránci či mazance a lidé si vynahrazují předešlé odpírání chutnou stravou. V kostelích se křtí dospělí, světí se oheň a voda, znovu se rozeznívají zvony a čtou se biblické pasáže. V domácnostech se začínají plést pomlázky a barvit vajíčka.

Neděle Zmrtvýchvstání Páně – Boží hod velikonoční

Právě během noci ze soboty na neděli se Ježíš Kristus měl vrátit mezi živé a vstát z mrtvých. Jedná se proto o tzv. Velkou noc, od které se odvozuje název velikonočních svátků. Po ní nastává Boží hod velikonoční, o který se křesťané radují z opětovného příchodu Krista.

Na oslavu se pekly mazance, chléb, beránci a jedla se vajíčka. Tradiční pokrmy se světily i v kostelech a kdo je poté snědl, měl nalézt ztracenou cestu v lesích.

Pondělí velikonoční

Na pondělí už připadají dobře známé oslavy spojené s pomlázkou. Na většině míst obchází mládenci a malí chlapci s pletenými pomlázkami z vrbového proutí přes dopoledne sousední obydlí a za vyšlehání zde žijících dívek, aby byly zdravé a plodné, pak dostávají na oplátku nazdobená vajíčka. Kdo ale přijde po poledni, toho mohou dívky zmáčet vodou.

Články - další články

Doporučujeme