Velikonoční vejce jsou stará tisíce let: Proč byla populární červená a žlutá?

Velikonoce jsou sice křesťanský svátek, tradice v barvení vajíček je ale mnohem starší, než toto náboženství. Už pohané totiž vnímali vejce jako symbol jara a znovuzrození. Největší oblibě se těšily kraslice červené a později také žluté.

Základy dnešní tradici kraslic dali už Sumerové, Peršané a Babyloňané. Pohané věřili, že se na jaře znovu vrací sluneční bůh a vejce pro ně znamenalo symbol znovuzrození, plodnosti a nového života. Uctívali je právě tím, že je barevně nazdobili. Kolorované vaječné skořápky byly nalezeny i v 60 tisíc let starém hrobě v Jižní Africe.

Vejce se zřejmě barvila po celém světě. Podle legendy snesla jedna slepice v den narozenin římského císaře Marka Aurelia ve druhém století našeho letopočtu červené vejce. V Římě se pak stalo tradicí posílat červené vajíčko o svátcích jara jako přání všeho dobrého a zdravici.

Zdroj: Bored Panda

Červená vejce si oblíbili také křesťané, které k barvení vajec zřejmě inspirovaly pohanské kultury. Následovníci Krista vnímají období jako svátek jeho zmrtvýchvstání a rudá pro ně symbolizovala jeho krev a nový život.

Další oblíbenou barvou byla žlutá díky legendě o Ježíši a svatém Petrovi. Když spolu putovali po světě, zastavili se prý u dveří chudé hospodyně, a unavení a hladoví ji poprosili o trochu jídla. Žena mnoho neměla, její slepice však právě snesla vajíčko. Hospodyňka ho uvařila v horkém popelu a dala ho pocestným.

Historie Velikonoc: Které tradice dodržovali už Slované a které vychází z judaismu?

Když pak šla uklidit skořápky, čekalo ji velké překvapení. Na místě nalezla zlaté střípky! Aby uctila tyto cestovatele, hostila pak každého vajíčky. Na počest této legendy pak lidé často barvili své kraslice na žluto. Dnes už se ovšem u koledníků těší největší oblibě hlavně vajíčka z čokolády.

Životní styl - další články