Vyhledávání
Zavřít
Historie Velikonoc: Které tradice dodržovali už Slované a které vychází z judaismu?
Ilustrační foto. (Zdroj: Shutterstock)
Velikonoce jsou oproti ostatním svátkům trochu výjimečné. Jedná se totiž o jediné svátky, které nemají pevně stanovené datum v kalendáři. Místo toho každý rok připadají na první neděli po prvním jarním úplňku. I když se jedná o křesťanské svátky, jejich původ sahá už k židovské nebo pohanské víře. Svou verzi jarních oslav měli i dávní Slované.
Oslavy Velikonoc mají mnohem delší tradici, než si možná myslíte. Ačkoli tak, jak je známe, přišly až s rozmachem křesťanství, v určité formě je slavili i naši předci o mnoho staletí dříve.
Když Slované během stěhování národů kolem 5. a 6. století poprvé přišli na naše území, uctívali tehdy řadu bohů a ke křesťanům měli daleko. Slované v té době neznali písmo, proto jsou naše znalosti o nich dnes pouze kusé. I tak ale historici díky archeologickým nálezům, lidové slovesnosti a dalším indiciím vědí, že oslavy jara neoddělitelně patřily k tehdejší kultuře.
Slovanské svátky
Období kolem jarního slunovratu patřilo hlavně radosti z toho, že zima už byla na ústupu. Lidé obdivovali opětovně se rodící přírodu, pociťovali vděčnost a oslavovali nově přicházející život. Po drsných zimách se navíc ne všichni členové kmenu dožili jara.
Lidé si proto vytvořili například rituál, během kterého vynášeli Moranu (smrtku) daleko za svou vesnici, a pomyslně se tak zbavili nadvlády smrti. Na některých místech se tato tradice dodržuje ještě dnes. Mezi další pozůstatky starých slovanských tradic patří i oblíbená pomlázka z vrbového proutí. Původně však nesloužila jen ke šlehání žen, nýbrž úplně každého. V této době se u nás také začíná objevovat barvení vajíček, která symbolizovala životní sílu a pokoření smrti.
Židovský Pesach
Ještě před vznikem křesťanství slavili svátky v období Velikonoc Židé. Židovský svátek Pesach (Přesnice) jim připomíná záchranu Židů Hospodinem z egyptského zotročení, kterou měla provázet řada impozantních zázraků. Na znamení díků pak každá rodina obětovala Bohu pěkného, zdravého beránka a s jeho krví pomazali rám svých vchodových dveří. To je pak mělo uchránit před zkázou.
Vejce vařená natvrdo se přitom objevovala již na stole Židů slavících Pesach. Symbolizovala pro ně odolnost člověka a schopnost čelit příkoří. Letos tento osmidenní svátek připadá na 19. – 27. dubna.
Křesťanské Velikonoce
Křesťanské Velikonoce jsou podobně jako ostatní svátky připadající na toto období oslavou znovuzrození. Místo beránka zde však zaujal sám Ježíš Kristus, boží syn, který se podle křesťanů obětoval za hříchy každého z nás. Místo, aby však zůstal po smrti, došlo k jeho vzkříšení a zmrtvýchvstání. Křesťané si proto Velikonoce vykládají jako oslavu toho, že život je větší, než smrt.
Oslavy Velikonoc připadají každý rok na jiná data. Slaví se první neděli po prvním jarním úplňku, která může nastat od 22. března do 25. dubna. V zemích, kde dominuje pravoslavná víra, se slaví o něco později.