Barevné velikonoční dny. Proč je Zelený čtvrtek tak významný a co se v tento den jí a peče?

Jen málo dní má v lidové víře takový význam jako právě Zelený čtvrtek, který letos vychází na 28. března. Je to zkrátka den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíte. A naši předkové to věděli a patřičně využívali. Co všechno se ve čtvrtek dělalo?

Na Zelený čtvrtek obecně platí, že byste měli něco udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší to bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečou se Jidáše a hlavně sázejte. Těm rostlinám, které zasadíte ten den prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené.

Pro hospodyňky to začínalo hned od rána. Vymetla celý dům a smetí vynesla za humna nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Neuškodí ani zvonit paličkou o hmoždíř, to zase vyženete myši a hmyz. Na talířích by se celý den měla objevovat zelená strava, jako symbol jara a zdraví; kopřivy, zelí, špenát, salát nebo kapusta. V předvečer Zeleného čtvrtku je také připomínkou poslední večeří Páně.

Už začínáte vybalovat velikonoční výzdobu? Kdy nás letos tyto svátky čekají?

Ta se skutečně odehrála ve čtvrtek, který byl 14. nisanu, tedy v den, kdy Židé slavili pesach. Křesťané si přopomínají, že právě tento den Ježíš s učedníky povečeřel, než ho Jidáš zradil. Z Kristova příkladu se k tomuto čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům.

Zelený čtvrtek tak je den milosrdenství a obdarovávání. Ve čtvrtek při mši naposledy zvoní kostelní zvony, než se podle pověry vydají na cestu do Říma. Celý pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím, což jsou biblická vyprávění, kterými si lidé připomínají utrpení Ježíše Krista. Pojem pašije je odvozen z latinského passio, což znamená právě utrpení.

Životní styl - další články