Bílé Vánoce jsou raritou. V průměru tak jednou za osm let, žádná klimatická změna za to nemůže.

Ani letos jsme se bílých Vánoc nedočkali a sněhuláka jsme si nepostavili. Z jakého typu sněhu se nejlepší sněhulák postaví a jak vzniká sněhová vločka? Podcast Modré z nebe si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Týden před Vánoci měli radost všichni milovníci sněhu. Česko zasypala bílá peřina, ale nutno dodat, že řada lidí byla z tak velkých mrazů a z tolika sněhu i ve velkých městech zaskočena. „Ranní minimální teploty klesaly minulý týden až k mínus dvaceti, odpoledne jsem dokonce naměřili i tzv. arktický den, kdy teplota nevystoupila nad mínus deset stupňů. Letošní prosinec je první meteorologicky zimním měsícem, i když astronomická zima odstartovala až 21. prosince. Naposledy tady takto chladno a sníh bylo v prosinci roku 2012,” vzpomíná meteoroložka Dagmar Honsová. Sněhová prosincová nadílka je nutno dodat trochu výjimečný stav. „Mluví se o tom, že se zima posouvá až na leden či únor a do nižších oblastí ani nedorazí.” Nejvíce sněhu napadlo na Lysé hoře, více než 50 centimetrů.

Za tolik sněhu může hluboká oblast nízkého tlaku vzduchu. „Velmi rychle se prohlubovala a postupovala dále přes Slovensko, Ukrajinu či Rumunsko. Vytvořilo se v ní tzv. frontální rozhraní, kde se potkával chladnější vzduch s teplejším a vytvořily se velmi intenzivní srážky. Za sníh prašan mohly teploty vzduchu. Na základě toho, jaké jsou teploty ve vyšších vrstvách atmosféry a jaká je tam vlhkost vzduchu rozhoduje, jak sníh vypadá. Kdyby u nás byly teploty nad bodem mrazu nebo těsně okolo budu mrazu, tak by padal těžký mokrý sníh,” popisuje sníh meteoroložka. Když se podíváme z okna, vidíme, že sníh je bílý, ale ve skutečnosti je to jinak. „Sníh je tvořen vodou a ledovými krystalky, které jsou bílé. Ale světlo se na těchto krystalcích nerovnoměrně odráží do všech stran. To znamená, že zahrnuje všechny spektrální barvy světla, jako jsou na duze. Náš mozek a oko to vnímají jako bílou barvu, ale ve skutečnosti je průhledný,” popisuje Honsová. Na Antarktidě ale můžeme vidět tzv. melounový, tedy růžový sníh. „Ve sněhu tam žijí růžové bakterie a dovedou ho takto zbarvit.”

Bílé Vánoce najdete v Moskvě nebo ve Stockholmu

Říká se, že neexistují dvě stejné vločky. Nutno ale dodat, že nikdo takový pokus ještě nezkoušel, i když určité pokusy už byly. „Ke vzniku vločky potřebujeme kondenzační jádro, což je prachová částice. Na něm začne kondenzovat vodní pára při teplotách bod bodem mrazu a vzniká ledový krystalek. Pak se na něj začnou nabalovat další krystalky nebo podchlazená voda. Pak se z toho utvoří vločka a při určité velikosti začne padat z oblačnosti vysokého patra, tedy až ze šesti km. Všechno závisí na vlhkosti vzduchu a teplotách,” vysvětluje meteoroložka. Největší vločka byla zaznamenaná v roce 1887 v americké Montaně a měla průměr 38 centimetrů.

I když to vypadalo, že se dočkáme bílých Vánoc, realita byla jiná. „Na Adama a Evu čekejte oblevu. Tahle pranostika vznikla už v 17. století, kdy si naši předci všímali toho, že bílé Vánoce jsou raritou. V průměru tak jednou za osm let a žádná klimatická změna za to nemůže,” vysvětluje Honsová. Bílé Vánoce najdete třeba v Moskvě nebo třeba ve Stockholmu. Štědrý den ale umí přinést i pořádné extrémy. V roce 2001 bylo na Kvildě minus 31°C, nejvyšší byla zase v Lučině v roce 1958 a to bylo plus 14,5°C. V loňském roce byly nejvyšší teploty na Ústecku a stoupaly přes 10°C. Od 13. prosince do Tří králů 6. ledna zažívá tzv. černou zimu. Je to období, kdy nám chybí denní světlo. Podcast Modré z nebe si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Životní styl - další články