Vyhledávání
Zavřít
27. února propukl v německém Říšském sněmu požár. Podle historiků přinesl užitek právě nacistům
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
Centrum Berlína 27. února 1933 zachvátil dým. Německá budova parlamentu neboli Říšský sněm se ocitl v plamenech. Stalo se tak v době, kdy zbývalo pouhých šest dnů do předčasných voleb. Okolnosti tohoto činu byly pak jednou z nejvýznamnějších událostí éry nástupu nacistického režimu v Německu. Dodnes se ale vedou dohady o tom, kdo za požár nesl zodpovědnost. Pojďme se na to podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Požár propukl uvnitř budovy Říšského sněmu kolem 9 hodiny večer. Hasičům nějakou dobu trvalo než dostali živel pod kontrolu a napáchal tak značné škody. Přímo na místě zadrželi komunistického aktivistu z Holandska Marinus Van der Lubbeho. Ten se k činu i přiznal a odůvodnil ho protestem proti nacismu a popřel, že by mu někdo pomáhal.
V den požáru na místo přijel nově zvolený kancléř Adolf Hitler s Josephem Goebbelsem a budoucím zakladatelem Gestapa Hermannem Göringem. Ten měl v případu od první chvíle jasno a prohlásil, že jde o signál ke spuštění komunistického puče.
Hned druhý den tuto informaci rozhlásil veřejnosti i Hitler a neváhal přistoupit k dalším opatřením. Přinutil tehdejšího prezidenta Paula von Hindenburga. K vydání Dekteru o požáru Říšského sněmu, který značně omezil lidská práva. Pozastavil například platnost sedmi článků německé ústavy související se svobodou projevu, tisku nebo shromažďování. Dekret zakázal komunistická a demokratická shromáždění. Došlo také k hromadnému zatýkání čelních představitelů komunistické strany. V souvislosti s požárem pak byly zatčeny ještě čtyři osoby. Konkrétně bulharští komunisté Georgi Dimitrov, Blagoi Povov a Vasil Tanev a Němec Ernst Torgler.
Když v této atmosféře došlo 5. března k volbám, nacisté si polepšili oproti předchozím o více než deset procent. Stále ale neměli nadpoloviční většinu, volilo je jen 44 % voličů a podpora komunistů značně klesla. I když musel Hitler fungovat v koalici, povedlo se mu v březnu 1933 ve sněmu prosadit tzv. zmocňovací zákon. Hitler jím získal výjimečné pravomoci a stal se vůdcem. Zákon umožnil vládě přijímat zákony bez schválení Říšským sněmem.
Požár tak přinesl největší užitek právě nacistické straně. Mnoho historiků se dodnes dohaduje, zda jej nezaložili sami nacisté. Žádné důkazy pro to ale neexistují a chybí i důkazy pro Hitlerovo obvinění, že se jedná o komunistický puč.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.