Vyhledávání
25. července Armstrong poprvé zvítězil na Tour de France. Přes všechny pády a skandály zůstal jako muž, který svým odhodláním porazil rakovinu
Když Lance Armstrong poprvé zvítězil na Tour de France, stal se doslova přes noc hrdinou. Obdiv si získal dokonce mezi lidmi, které cyklistika nikdy nezajímala. Před svým prvním triumfem v nejtěžším etapovém závodě světa totiž dokázal porazit rakovinu a vrátit se k vrcholovému sportu. Idol, který se ale na své cestě vzhůru nechoval vždy čestně, poprvé na slavné Tour vyhrál 25. července 1999.
Zarputilost, odhodlání podstoupit úmornou dřinu a vrozená vůle po vítězství. Taková je nutná výbava těch nejlepších profesionálních cyklistů. Američan Lance Armstrong své předpoklady pro úspěch v silniční cyklistice objevil až při triatlonu, kterému se věnoval v mládí. Na přelomu osmé a deváté dekády se v tomto náročném klání stal dokonce třikrát národním šampionem. Změna, kdy přešel od triatlonu k cyklistice, mu ale nějak neuškodila. Dále vítězil i v sedle kola a po olympijských hrách v Barceloně v roce 1992, kdy v silničním závodě obsadil 14. místo, se stal profesionálním závodníkem.
Dál projížděl finišem s rukama nad hlavou a ve svých jednadvaceti letech se stal nejmladším jezdcem, který dosáhl etapového vítězství na Tour de France.
Závod jménem rakovina
Na podzim roku 1996 přišla ale tvrdá rána. Lékaři Armstrongovi diagnostikovali třetí nejtěžší stádium rakoviny varlat s rozsáhlými metastázemi do plic. To byl důvod jeho dlouhodobých bolestí v tříslech, které ale chápal jako důsledek nadměrného zatížení organismu po tréninku a závodech.
Lance se tak postavil na pomyslný start nového závodu, nešlo ale o umístění, ale o čas a přežití. Od lékařů nedostal ani 50procentní šanci na uzdravení. Navíc se objevily další dva nádory na mozku, jeden nad centrem zraku a druhý nad centrem koordinace. Armstrong okamžitě podstoupil chirurgický zákrok a zahájil chemoterapii. Hned v prvních dnech po ozařování se pokoušel postavit na nohy a později i šlapat v pedálech. Podle něj měla tato cvičení důležitý vliv na jeho mentální regeneraci.
„Bolestná dřina v sedle kola dává cyklistům zapomenout na vše okolo. To utrpení je tak silné, že je až očisťující.“
Na konci roku 1996 podstoupil poslední chemoterapii a až o rok později si od lékařů vyslechl, že existuje už jen minimální možnost, že by se rakovina vrátila.
Návrat ve velkém stylu
Po dlouhých 18 měsících v nemocnici Armstrong oznámil návrat k profesionální cyklistice. Ta zpráva zněla neuvěřitelně, stejně jako výsledek prvního závodu napříč Španělskem, kde skončil na 14. místě. Po nezdaru v dalším klání ale váhal, zda pokračovat. Už přeci ukázal, že je možné rakovinu porazit a poté se vrátit k vrcholovému sportu. Díky podpoře rodiny se ale rozhodl pokračovat dál a upnul se na jediný cíl, a tím bylo vítězství na Staré dámě.
V červenci 1999 se postavil na start Tour úplně jiný Armstrong. Rakovina mu změnila výrazně postavu a ztratil vypěstované svalstvo. Ale jeho vychrtlá postava mu pomohla k rychlosti, které dříve nebyl schopen dosáhnout. Po první etapě si oblékl žlutý trikot vedoucího jezdce a k ohromnému překvapení všech mu tato barva zůstala i v cíli. Tento triumf na Tour zopakoval ještě šestkrát.
Armstrongova dokonalost se boří
Později ale vyšlo najevo, že za jeho neuvěřitelným výkonem stál i doping. V roce 2012 se obraz jeho sportovního ideálu začal tříštit. Armstrong přišel o všechny tituly z Tour de France a vyslechl si, že pro něj není v cyklistice místo. Pro jeho nejvěrnější fanoušky pak byl rozhodující okamžik Lancova doznání. V lednu 2013 v talk show Oprah Winfrey slíbil absolutní otevřenost a na otázky týkající se podvádění na Tour odpověděl – ano.
Tento rozhovor tak definitivně přepsal dějiny cyklistiky. Armstrong pak doplnil, že ho hnala neskutečná touha po vítězství.
Je Lance padouch nebo hrdina?
Přes všechny pády a skandály nakonec Armstrong zůstává jako muž, který svým odhodláním porazil rakovinu, aby se mohl vrátit k jednomu z nejtěžších vrcholových sportů.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.