Vyhledávání
Zavřít
14. dubna se začal používat pozdrav ‘Nazdar’. Jeho vznik souvisí se sbírkou na Národní divadlo
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
14. dubna 1851 se v Praze poprvé objevuje pozdrav – nazdar. Jeho vznik úzce souvisí s vyhlášením sbírky na vybudování Národního divadla. Po české metropoli tehdy chodili výběrčí s kasičkami, které obsahovaly nápis – "Nazdar Národního divadla". Díky štědrosti lidí, kteří do kasiček házeli své peníze a šperky, se pozdrav rychle rozšířil po celých Čechách, Moravě. Zavítal dokonce i na Slovensko. Ostatně nebylo místa, kam by se s pokladničkou nezašlo nebo kde by nestála. Našli byste ji i v té nejzapadlejší samotě. Pojďme se na to podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Pozdrav “Nazdar” se tak zalíbil, že ho o pár let později oficiálně převzali i členové Sokola. Proslavil se také v 1. světové válce, a to díky pojmenování jednoho vojenského oddílu českých dobrovolníků. Hlavní součástí, později vzniklé Československé legie ve Francii, byla právě rota Nazdar. Ze slova byla také odvozená zdravice, která se dodnes používá při přípitku, tedy “Na zdraví”.
Sbírkou “Nazdar“ Národního divadla se nápad na jeho vybudování začal uskutečňovat. Zámožnější dávali více, chudí méně, ale snad každý Čech něčím přispěl. Myšlenka na vybudování důstojného kamenného divadla se rodila od podzimu 1844 na poradách vlastenců v Praze.
V roce 1862 byla zahájena stavba Prozatímního divadla, které bylo dokončeno za šest měsíců a otevřeno 18. listopadu téhož roku. Po otevření Národního divadla byly budovy spojeny v jednu. Dnes se zde nachází šatny a zázemí technického personálu. 16. května 1868 byl v Prozatimním divadle slavnostně položen základní kámen současně s premiérou Smetanova Dalibora. Původně měly být dovezeny pouze dva základní kameny z hory Říp a Radhoště. Vhodný kámen nakonec zakoupil kamenický mistr Gabriel Žižka v lomu Kaménka u Louňovic a věnoval ho divadlu.
Do roku 1868 byly vystavěny základy a roku 1877 byla postavena střecha. Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich 12. srpna 1881 došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště a oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Požár byl celonárodní katastrofou a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky. Za 47 dní byl vybrán milión zlatých. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.