Vyhledávání
Zavřít
13. dubna vznikl Československý svaz mládeže, který postupně prorůstal nejen do škol
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
13. dubna 1949 vznikla v Praze jednotná mládežnická organizace s názvem Československý svaz mládeže a po sovětském vzoru byla pro děti založena Pionýrská organizace. Ostatní mládežnické a dětské organizace přestaly existovat. Pojďme se na tuto historii našich dějin podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Přímým předchůdcem celostátní mládežnické organizace byl Svaz české mládeže, který vznik v roce 1945. Na území Československa se podle národnostního principu zrodily ještě Svaz mládeže Karpat, Svaz slovenské mládeže a v roce 1947 i Sdružení polské mládeže. Všechna hnutí byla od začátku pod vlivem KSČ. První řádný sjezd Svazu české mládeže se konal v březnu 1946 v Praze, kde delegáti zvolili předsedou hnutí Zdeňka Hejzlara.
Svaz české mládeže začal postupně prorůstat do závodů a škol. Hlavním smyslem existence svazu byla výchova členů v nadšené a uvědomělé vlastence, ve skutečné budovatelé socialismu. Plnit tento úkol znamenal vychovávat mládež uprostřed tvořivé budovatelské práce a zvyšovat její politickou, ideovou a mravní úroveň v duchu vítězného učení marxismu-leninismu. Zásadním mezníkem pro další vývoj hnutí se stal duben 1949, kdy proběhla slučovací konference všech dosavadních mládežnických organizací a vznikl celostátní Československý svaz mládeže. V době konání prvního sjezdu svazu v červnu 1950 již svaz registroval přes jeden milion členů. Během pražského jara v roce 1968 se svaz rozpadl na vícero organizací. Nicméně na začátku organizace v roce 1970 byla jednotná mládežnická organizace obnovena pod názvem Socialistický svaz mládež.
Dětské výchovné organizace jako Jiskřičky pro děti od 1. třídy a Pionýr pro děti od 9 do 15 let byly zřizovány na základních školách. Ideologická výuka a politická organizovanost se mezi dětmi staly rozhodujícím měřítkem činnosti učitelek a učitelů.
Jiskřičky nosily bílé košile, tmavomodré kalhoty či sukýnky a na košilích měly odznak s terčem, na němž byla rudá hvězda, z níž vycházely plameny. Pionýři měli modrobílý stejnokroj doplněný rudým šátkem, který jim byl udělen při složení slibu. Před slibem „Čestné pionýrské“ museli projít ideologickým školením. Jejich odznakem byla rozevřená kniha, z níž šlehaly plameny. Samozřejmou součástí ideologické výchovy mládeže bylo bezduché kopírování všeho sovětského. Tím byly plněny dvě funkce. Byl formován světový názor mládeže a zároveň byl pohled mládeže pevně nasměrován k zemi, kde zítra znamená včera. Vstup do Pionýra byl považován za samozřejmou povinnost a byl odmítnut pouze těm nejzávadnějším.
Masový nábor zajišťovali učitelé. Skaut vychovával mládež k pobytu v přírodě, slušnosti, úctě k rodičům a starším lidem. Akce pionýrů byly orientované více na život ve městě, školení, brigády, hry, nástěnky, sběr surovin nebo spontánní reakce na politické události. Po roce 1989 se organizace zbavila svou činnost komunistické ideologie a pokračuje v práci s dětmi pod novým názvem Pionýr. Ten je v současné době druhým největším uskupením zabývajícím se u nás prací s dětmi.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.