Vyhledávání
1. srpna během F1 málem uhořel Niki Lauda. O špatných bezpečnostních poměrech trati se vědělo
K tomu, aby se věci změnily k lepšímu, často musí přispět nečekaná tragédie. Platí to například i pro bezpečnostní poměry v rámci závodů Formule 1. Piloti se jich dočkali po havárii jednoho z nejlepších jezdců historie, Nikiho Laudy, který 1. srpna 1976 málem uhořel na německém okruhu Nürburgring.
Nehody, které končily smrtí závodníků, provázejí královnu motorsportu už od jejich počátků. V 70. letech bylo běžné, když během jedné sezóny zahynulo při závodech jeden či dva jezdci. S tímto problémem se ale snažili samozřejmě bojovat samotní piloti. Hlasitým kritikem a mluvčím svých kolegů byl Niki Lauda, špičkový rakouský jezdec.
Právě on se do historie tohoto nebezpečného sportu zapsal nejen svými dovednostmi a tituly, ale také hrůzostrašnou havárií v Nürburgringu. Tamní okruh byl mezi závodníky známý jako zelené peklo, protože se v desítkách zatáček klikatí sem a tam i nahoru a dolů na zalesněné ploše s celkovou délkou téměř 23 km.
Lauda před startem váhal
Pro takto náročnou trať ale panovaly naprosto tristní bezpečnostní poměry. Stromy stály hodně blízko trati a ne všude byla postavena svodidla. Lauda ale okruh velmi dobře znal, protože rok předtím ho jediný v tréninku zajel pod sedm minut. I tak měl před Nürburgringem velký respekt a jakoby to tušil, protože týden před osudným závodem při hlasování pilotů Formule 1 marně usiloval o jeho zrušení.
Členové jeho týmu Ferrari ho nakonec přemluvili, aby se na start postavil. V té době byl totiž na cestě k zisku svého druhého titulu mistra světa. Touha závodit tak zvítězila a Niki Lauda 1. srpna 1976 odstartoval na Nürburgringu z první řady. Start se mu ale moc nepovedl a už od začátku ztrácel. Po prvním kole zajel rovnou na výměnu gum. S novými koly už ale druhé kolo nedokončil. V jedné z levotočivých zatáček asi v půlce kola ztratil kontrolu nad formulí a vletěl do svodidel, které formuli vymrštily zpět na silnici v plamenech. Do jeho vozu ještě naboural Brett Lunger. Lauda při nárazu přišel o přilbu a jeho obličej byl tak vystaven žáru 900 stupňů Celsia.
Soupeři ho dostali z hořícího pekla
Za svůj život vděčí Lauda svým soupeřům na trati. Tři jezdci, kteří jeli za ním, okamžitě zastavili a začali z hořícího vozu Nikiho vyprošťovat. Nebýt jich nemusel Lauda přežít. Kvůli závratné délce okruhu se totiž záchranka k místu nehody dostala až po několika minutách, v tu chvíli byl ještě Lauda při vědomí a s pomocí zachránců byl schopný i stát.
Kromě popáleného obličeje, měl závodník těžce poškozené plíce z vdechnutého kouře a při převozu do nemocnice upadl do kómatu. Tam pro něj začal boj o život nanovo. Doktoři mu z počátku moc nadějí nedávali. Po čtyřech dnech od nehody se ale jeho stav začal lepšit.
Laudu v závodění nezastavily ani popáleniny
Pak ale přišlo něco, co všem vyrazilo dech. Ještě s nedohojenými popáleninami se postavil na start závodu v italské Monze, který proběhl jen 42 dní po nehodě. Lauda si zde dojel pro čtvrté místo a dal jasně najevo, že končit nehodlá. V rámci ročníku tak Lauda přišel jen o dva závody F1.
Titul mistra světa sice neobhájil, ale s přehledem si pro něj dojel už následující rok. U Formule 1 zůstal prakticky až do své smrti. Zajímavostí také je, že nechtěl podstoupit rekonstrukci obličeje a plastickou operaci podstoupil jen jednu, a to k obnovení činnosti očních víček. Po Landově nehodě už F1 na starém okruhu v Nürburgringu nevyjela a také se začalo o něco více dbát na bezpečnost závodníků.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.