Vyhledávání
Vědecká studie posunula příchod Homo sapiens z Afriky do Evropy
Homo sapiens neboli člověk moudrý se přesunul z Afriky do Evropy možná až o 150.000 let dříve, než se původně uvádělo. Vědci z univerzit v Tübingenu a Atén to napsali ve studii zveřejněné v novém čísle odborného časopisu Nature. Analyzovali fragment lebky moderního člověka nalezený v jeskyni Apidima v jižním Řecku.
Tento nález pochází z konce 70. let. Odborníci rekonstruovali poškozené části lebky a určili, že je stará 210.000 let. Podle její zaoblené zadní části přisoudili tuto část těla druhu Homo sapiens v jeho raném stadiu. Jde tedy o nejstarší pozůstatek moderního člověka nalezený mimo území Afriky. Dosavadní evropské nálezy Homo sapiens jsou o 150.000 let mladší. Dosud se uvádělo, že se Homo sapiens začal šířit Středomořím před 45.000 lety.
Vědecký svět se shoduje, že moderní člověk se vyvinul v Africe a odtud pak přešel do zbytku světa. Podle čerstvé studie však začal z Afriky odcházet mnohem dřív, než se myslelo, a také do větších vzdáleností, soudí paleoantropoložka Katerina Harvatiová, která výzkum vedla.
Z téhož naleziště v Řecku pochází ještě jedna lebka, který byla identifikovaná jako pozůstatek člověka neandertálského. Podle výzkumu je stará 170.000 let.
Faysal Bibi z berlínského Muzea historie přírody studii označuje za příspěvek k poznatkům o moderním člověku. Vyjádřil ale podle agentury DPA výhrady k tomu, že interpretace nálezu z Řecka je založena jenom na fragmentu lebky.
Kontroverzní je i použitá radiometrická datovací metoda, která podle něj v minulosti poskytla mylné výsledky. “K tomu, aby se podařilo všechny přesvědčit o tom, že Homo sapiens žil v Řecku tak časně, budou zapotřebí další fosilní nálezy a údaje. Nová studie ale přesto poskytuje důvod hledat dál,” řekl Bibi.
Nejstarší nálezy Homo sapiens pocházejí z Afriky, z Maroka, kde se našly fosílie staré 315.000 let. Nejstarší dosavadní mimoafrické nálezy jsou z Izraele, kde se našla část čelisti. Uvádí se, že je stará 175.000 až 200.000 let.
Zdroj: ČTK