Vyhledávání
Zavřít
Archeologové našli u Slaného významné nálezy staré až 5000 let
Archeologové našli u Slaného na Kladensku významné nálezy staré až 5000 let. Průzkum předcházel stavbě obchvatu Slaného. Ve třináctikilometrovém řezu krajinou byly například pravěké jámy, pece, hroby s kremací či kostrou, pozůstatky rozličných staveb a také náhon z první poloviny 16. století. Na snímku je zachyceno raně až vrcholně středověké souvrství a novověký náhon v místě přeložky vodovodů u Velvar na Kladensku.
Archeologové našli u Slaného na Kladensku významné nálezy staré až 5000 let. Průzkum předcházel stavbě obchvatu Slaného, silnice číslo 16. Ve třináctikilometrovém řezu krajinou byly například pravěké jámy, pece, hroby s kremací či kostrou, pozůstatky rozličných staveb a také náhon z první poloviny 16. století. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech. ČTK o tom ve čtvrtek informovala mluvčí Kanceláře Akademie věd ČR Markéta Růžičková.
Průzkum začal loni v srpnu a trval do letošního května. “Ačkoli jsme provedli pečlivé vyhodnocení všech starších nálezů z celé oblasti, na které navázaly povrchové sběry a geofyzikální průzkum ještě před samotným začátkem stavby, šlo o časově a co do kvantity a rozmanitosti nálezů náročný výzkum,” uvedla vedoucí výzkumu Drahomíra Malyková z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Největší pohřebiště této kultury v Čechách
Na jednom z úseků bylo prozkoumáno dosud nejrozsáhlejší pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (období zhruba 2500 – 2200 př. n. l.) na území Čech. Pohřby zhruba padesátky mužů, žen i dětí byly uloženy v hlubokých hrobech se stopami původní dřevěné konstrukce a s bohatou výbavou. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech.
Výbava se skládala většinou z keramických nádob, doprovázených měděnými dýkami, kamennými hroty šípů a další lukostřeleckou výbavou (tzv. nátepní destičky) v případě mužů a dále kostěnými knoflíky, jantarovými šperky, měděnými ozdobami a zlatými spirálkami v případě žen. Na našem území se podle archeologů jedná o nejstarší případ využití tohoto drahého kovu.
Ze starší doby železné v období tzv. bylanské kultury (období 8. až počátek 6. stol. př. n. l.) pochází další unikátní pohřebiště, ze kterého je patrné společenské rozvrstvení, protože část hrobů představují kremace (žárové pohřby), někdy se značným množstvím kovových artefaktů. Zároveň archeologové odhalili i 19 takzvaných komorových hrobů, v pravěku vykradených, s pozůstatky původní bohaté výbavy keramickými nádobami a se zbytky čtyřkolých vozů.
“Momentálně probíhající laboratorní zpracování a vyhodnocení rozličných nálezů z kamene, kovů i organických materiálů, zabere mnohem více času, než mnohdy kvůli klimatickým podmínkám náročný terénní výzkum,” doplnila Malyková.
Zdroj: ČTK