Vyhledávání
Zavřít
Vědci chtějí zachránit lidské zdraví i planetu: Jaká je univerzálně prospěšná dieta?
(Foto: Shutterstock.com)
Existuje univerzální dieta prospěšná pro naši planetu i pro naše zdraví? Experti z výboru Eat-Lancet navrhují zdvojnásobit konzumaci rostlinné stravy a snížit spotřebu červeného masa. Není to ale vhodné pro všechny. Dieta uzpůsobená životnímu prostředí existuje, ale bez vhodné politiky vlád ji nelze uplatňovat, píše italský deník Corriere della Sera.
Výbor Eat-Lancet sdružuje experty na výživu a udržitelný rozvoj pocházející z univerzit po celém světě a z uskupení jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN. Tito vědci nedávno publikovali v časopise Lancet výsledky výzkumu, které odpovídají těmto požadavkům. Univerzální dieta má zachránit zdraví i planetu a v podstatě spočívá ve zdvojnásobení konzumace rostlinné stravy a ve snížení spotřeby červeného masa.
Strava dělá hodně
Špatné stravovací návyky vyvolávají pro zdraví větší riziko než kouření, přenosné pohlavní nemoci a alkohol dohromady. Experti doporučují v globálním měřítku do roku 2050 zvýšit spotřebu ovoce, zeleniny, luštěnin a ořechů a o 50 procent snížit konzumaci cukru a červeného masa, včetně skopového.
Experti doporučují drasticky snížit spotřebu červeného masa u osob, které ho jedí mnoho, jako jsou Američané a Kanaďané, nikoli však u obyvatel v chudých zemích, kteří potřebují více živočišných proteinů, jako jsou třeba děti v jižní Asii. Lidé ze Severní Ameriky jedí šestkrát více červeného masa než je doporučeno, zatímco v zemích jižní Asie jedí pouze polovinu doporučeného množství.
Univerzální dieta
Univerzální dietu tedy v podstatě tvoří středomořská strava, potvrzují experti. Jde o verzi této diety označovanou za střídmou, která byla rozšířena v Řecku v polovině minulého století. S malými rozdíly se tato dieta praktikuje ve všech zemích Středomoří.
Jde o denní spotřebu 2500 kilokalorií, která je tvořena zhruba 230 gramy celozrnných obilovin, 500 gramy ovoce a zeleniny, 250 gramy mléčných výrobků, 14 gramy masa (hovězího, vepřového či skopového), 29 gramy kuřete, 13 gramy vajec, 28 gramy ryb, 75 gramy luštěnin, 50 gramy ořechů a 31 gramy cukru včetně skrytého. Jako přísady jsou doporučovány rostlinné oleje: extra panenský olivový olej či řepkový olej.
Efektivní využívání zdrojů
Kromě změny stravovacích návyků a snížení plýtvání potravinami o 50 procent autoři zprávy stanovují cíle a limity pro využívání půdy, vody a potravinových zdrojů pro udržitelné zemědělství. Zdůrazňují také, že individuální volba spotřebitelů nestačí k tomu, aby se zabránilo “katastrofálním škodám pro planetu”. Vyzývají vlády, aby podporovaly zdravé stravovací návyky a zaručovali lidem přístup k výživné stravě.
Doporučení snížit spotřebu masa se okamžitě setkalo s odporem, píše list The New York Times. Ještě než byla zpráva zveřejněna, vydala organizace s názvem Spojenectví pro živočišnou výrobu prohlášení, v němž vychvaluje přínos masa a mléčných výrobků a sýrů.
Uvedla, že snížení spotřeby živočišných proteinů může zhoršit podvýživu, zvýšit plýtvání jídlem a odvést pozornost od vyšších priorit při snižování emisí skleníkových plynů. Zároveň Národní asociace chovatelů dobytka definovala hovězí jako důležitou součást výživy a chov hovězího dobytka jako součást udržitelného zemědělství.
Zdroj: ČTK