Vyhledávání
Zavřít
Václav Moravec: Žurnalista nemá být milován, má hladit proti srsti
Václav Moravec. (Foto: Frekvence 1)
Frekvence 1 si připomíná 30 let vysílání a u té příležitosti si do rádia zveme hosty, kteří jsou s námi nějak spjatí. Tentokrát do Press klubu dorazil jeden z prvních moderátorů tohoto pořadu, Václav Moravec. Společně s námi zavzpomínal nejen na své začátky v rádiu.
“Když jsem začínal na Frekvenci 1 (dále F1 pozn. red.), tak jsem svým způsobem propadl,“ uvedl na začátku rozhovoru Václav Moravec, který tehdy přebral Press klub po novinářce Zuzaně Bubílkové. “Protože jsem nejdříve byl na Evropě 2 (dále E2 pozn. red.). F1 začínala v roce 1993 a E2, což bylo první moje pražské rádio, tak sídlila v Celetné. Obě stanice měly stejného vlastníka, tak jsme se v rámci efektivizace přestěhovali z Celetné 7 do Nádražní ulice,” vzpomíná.
Na E2 sice moderátor vedl v rámci pořadu Hvězdy na E2 rozhovory se zajímavými hosty. Ale až v Press klubu se poprvé dostal na to pravé politické pole a zavzpomínal tak na jeho první rozhovor s Václavem Havlem, kdy byl prezidentem. “Prezident tehdy preferoval média veřejné služby. Měl každotýdenní pořad Hovory z Lán, tak bylo velmi obtížné ho do soukromé stanice dostat a už tehdy jsem byl drzý a ptal jsem se na to, zda považuje za vhodné, aby prodával polovinu svého rodinného majetku Lucerny společnosti Chemapol, v jejímž čele byl agent STB a přitom tentýž Václav Havel kritizoval tajemné nitky komunismu. To, co se odehrávalo v režii, kde postupně zelenal Ladislav Špaček jako tiskový mluvčí i Michel Fleischmann jako tehdejší generální ředitel. Věděl jsem, že to asi bude na dlouho poslední rozhovor, ale nebylo to tak,” popisuje Moravec a dodává, že dnes se struktura rozhovorů s politiky bohužel zásadně změnila.
“Posunula se rozhovorová politická kultura i posluchačská očekávání.”
“Nebyly sociální sítě. Situace, kdy se nám zkracuje pojem času i kvůli sociálním sítím, tak si člověk jako novinář zažívá to, co tehdy nezažíval. Žurnalistika byla vnímána jako něco, co když je kritické, tak nutně není osobním útokem nebo osobní preferencí moderátora,” říká moderátor a dodává, že dnes je to úmornější. “Hůře se to vysvětluje veřejnosti, protože veřejnost si více do moderátora promítá sympatie a antipatie vůči jednotlivým politikům. Je to zase kreativnější v tom, jak lidi vykolejit. Což zjišťuji každou neděli v Otázkách (Otázky Václava Moravce, pozn. red.).“
Politici dnes žurnalistiku nepotřebují
Sociální sítě mají za následek podle Václava Moravce to, že politici už nepotřebují žurnalistiku jako v minulosti. “Když nasbírají dostatek přátel, lajků a sledovatelů, tak mohou říkat cokoliv a nikdo je nekonfrontuje s tím, zda se názory zakládají na faktech nebo nikoliv. Tak přistupují i k žurnalistice a teď je otázkou, jestli tomu má žurnalistika podléhat. Jinými slovy, je rozhovor jenom píárkem, propagandou nějaké politické strany, ideologií toho, co chce politik říct, nebo je to dialog, který má být ve slušném, ale kritické duchu?”
Pokud chce moderátor zůstat fér sám k sobě, tak by podle Moravce neměl číst názory na sociálních sítích. “Ani vřískání na sociálních sítích se nechci zavděčit. A to není, že bych názory pohrdal… Všimněte si, jak mají lidé potřebu na sebe okamžitě reagovat, urážet se… Tam nenajdete kontinuitu a argumentaci… Díky bohu za to, že každý si může říct, co chce, ale zároveň podívejte se na relevanci argumentů a myslím si, že tomu novinář nemůže podléhat,” doplnil s tím, že žádný politický pořad by neměl podléhat zkratkovitosti. “Ono je dobré sledovat trendy, ale kdyby to člověk měl číst a podle toho dělat dramaturgii pořadu… To by ty Otázky vypadaly.”
Otázkám VM se daří nastolovat agendu
Příští rok to bude v lednu 20 let Otázek Václava Moravce, které se pravidelně vysílají na prvním programu České televize v neděli v pravé poledne. “V životě bych neřekl, zhruba před dvaceti lety, že se otázky udrží jako nejsledovanější diskuzní pořad, a to je pro mě to hlavní. Druhým parametrem je citovanost pořadu a nastolování agendy, což se daří, že se o těch věcech pak vede týden diskuze,“ řekl a dodává: “Žurnalista nemá být milován, má hladit proti srsti. Žurnalistika je polarizovanou sociologií, máme kriticky ve vší slušnosti argumentačně ukazovat na ty jevy, které ve společnosti či v politice nejsou dobré.”
Pusťte si celý rozhovor zde: