V Kladrubech se narodilo první letošní hříbě. Klisnička dostala jméno Abanta

V Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem se ve čtvrtek narodilo první letošní hříbě. Klisnička dostala jméno Abanta, což by se ze španělštiny dalo přeložit jako Splašená. Matka hříběte se jmenuje Abeva, jméno klisen musí začínat na stejné počáteční písmeno, řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.

“U klisen používáme italská nebo španělská slova, a tím ctíme starošpanělské a staroitalské předky starokladrubských koní,” uvedl Machek.

„Porod proběhl v očekávaném termínu, bez komplikací a klisnička se těší dobrému zdraví,“ uvedla zootechnička Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jitka Raichová. Ač se jedná o starokladrubského bělouše, klisnička Abanta se stejně jako jiná hříbata starokladrubského plemene narodila s tmavou srstí. „Bílým klisnám starokladrubského koně se rodí černá nebo tmavě hnědá hříbata a postupem let tzv. vybělují, jedná se o postupnou ztrátu pigmentu v srsti,“ vysvětlil ředitel národního hřebčína.

Hříbě bylo již na první krátké procházce před hřebčínem a postupně se mu budou vycházky prodlužovat.

Klisnička Abanta (Foto: www.nhkladruby.cz)

V Kladrubech bude hříbě jen půl roku

Hříbě stráví s matkou zhruba půl roku, poté se odstaví a odejde na hříbárnu ve dvoře Františkov, asi 3,5 kilometru od kladrubského hřebčína. Ve věku tří let se vrací do Kladrub, kde je čeká roční výcvik. Po něm absolvuje takzvané třídění. Pokud nebude určeno k prodeji, bude zařazeno do chovu.

Hříbata se rodí koncem ledna a v únoru. V posledních letech se první hříbě narodilo v pobočce hřebčína ve Slatiňanech.

V napajedelském hřebčíně se narodilo první letošní hříbě

Kladruby očekávají i další přírůstky

V Národním hřebčíně se ročně narodí více než 80 hříbat. V Kladrubech letos očekávají 46 starokladrubských běloušů, ve Slatiňanech 42 vraníků.

Starokladrubští koně jsou všestranní a oblíbení pro svoji mírnou povahu. Typičtí jsou svojí klabonosou hlavou a velkýma očima. Je to jediné původní plemeno chované na našem území. Hodí se pod sedlo i do spřežení. Koně bývají například součástí ceremonie oslav hradní stráže nebo se využívají při státních návštěvách. Starokladrubské koně vlastní i dánský a švédský královský dvůr.

Foto: ČTK/nhkladruby.cz

Zprávy - další články