Vyhledávání
Senátní komise: Stát by měl požadovat po Agrofertu vrácení dotací
Sídlo společnosti Agrofert, Foto: ČTK
Senát by měl podle své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků vyzvat ministerstva, aby po společnostech v holdingu Agrofert požadovala neoprávněně vyplacené dotace. Nemusel by je tak Evropské unii vracet stát z peněz daňových poplatníků. Komise to doporučila horní komoře, která se jejím návrhem bude zabývat 7. ledna.
Evropská komise podle listopadových informací potvrdila ve svém auditu, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícímu vlivu na Agrofert, i když to popírá. Komise kvůli tomu zřejmě neproplatí firmám kolem Agrofertu dotace od léta 2018, kdy vstoupila v platnost zpřísněná unijní pravidla o střetu zájmů. Česko by tak mohlo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun. Definitivní podobu má audit dostat v lednu po vypracování jeho oficiálního českého překladu.
Rovněž Senát by měl podle své komise opakovaně konstatovat, že Babiš je ve střetu zájmů, neboť má nadále vliv na Agrofert a dotace, které tento holding dostává. Podle komise je Babiš “skutečným majitelem a ovládající osobou” společností patřících do Agrofertu.
Výzva Senátu
“Senát vyzývá vládu ČR, aby příslušná ministerstva požadovala po společnostech, jejichž skutečným majitelem a ovládající osobou je předseda vlády ČR, neoprávněně vyplacené dotace zpět tak, aby příslušné břemeno plynoucí z finančních oprav nebylo přesunuto na české daňové poplatníky,” uvádí se v návrhu senátní komise. V opačném případě by měla vláda Evropskou komisi požádat o přezkoumání souladu dotací s vnitřním trhem EU.
Horní komora by měla rovněž poukázat na to, že vládní odmítání řešit problém střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše “má negativní dopad na reputaci České republiky v zahraničí”, navrhla senátní komise. Podle ní současná česká právní úprava neumožňuje efektivně řešit střet zájmů veřejných funkcionářů.
Spor kolem střetu zájmů
Komise proto považuje za zásadní uvést české právo do souladu se evropským, konkrétně s nařízením o finančních pravidlech EU nebo směrnicemi o praní peněz a financování terorismu včetně ustanovení o transparentnosti skutečného majitele.
Senát v polovině října na popud své tehdejší komise pro posouzení unijní auditů ohledně Babiše a dotací pro Agrofert konstatoval, že premiér je ve střetu zájmů a je ovládající osobou a beneficientem holdingu Agrofert a dalších obchodních korporací, které vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. Babiš všechna obvinění odmítá. “Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a ani mít nemůžu,” napsal Babiš koncem listopadu ČTK.
Firmy v Agrofertu podle analytiků České pirátské strany získal za tři roky od 6. prosince 2017, kdy se Babiš stal premiérem, 20,21 miliardy korun na dotacích a veřejných zakázkách. Největší částku prý tvoří veřejné zakázky pro firmu Uniles od státního podniku Lesy ČR a pro firmy Preol a Primagra od společnosti Čepro, kterou vlastní ministerstvo financí.