Vyhledávání
Zavřít
Řada měst v Česku se vylidňuje, lidé odcházejí do satelitů
Zdroj: Shutterstock
Úbytek obyvatel se netýká pouze venkova. Se stagnací či poklesem počtu občanů se potýká i řada okresních měst a také některá krajská sídla. Lidé z nich často míří za dostupnějším bydlením do okolních obcí. Radnice proto hledají způsoby, jak udržet své obyvatele a přilákat nové. Někde sázejí na vylepšování infrastruktury, jinde nabízejí slevu na MHD a například v Jeseníku se s odlivem obyvatel pokoušejí bojovat i příspěvkem za narození dítěte. Vyplývá to ze zjištění krajských zpravodajů ČTK.
Jedním z krajských měst, které čelí negativnímu demografickému vývoji, je Ostrava. Od začátku 90. let přišlo město o více než desetinu obyvatel. Magistrát se proto snaží zlepšit kvalitu života ve městě, a to i na základě návrhů veřejnosti.
“Zastavení vylidňování a otočení stávajícího negativního trendu je jedním z klíčových indikátorů úspěchu nového strategického plánu rozvoje města Ostravy fajnOVa na období 2017-23, který jsme se zapojením přes 20.000 Ostravanů připravovali déle než rok,” uvedl ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).
S poklesem počtu obyvatel se potýkají také na severu Čech. “Ústí nad Labem má velkou konkurenci nejen v sousedních městech, ale i v Praze, která je stále dostupnější zejména pro dojíždění za atraktivnější prací a za studiem,” vysvětluje náměstek primátorky Pavel Dufek (UFO). Hodně lidí se podle něj stěhuje také do okolních obcí, kde jsou levnější pozemky.
Právě rozrůstání takzvaných satelitních obcí je jedním z fenoménů současnosti. Příkladem může být Vysoká nad Labem na jižním okraji Hradce Králové. Zatímco v roce 2000 měla obec kolem 600 obyvatel, nyní jich má asi 1630. “Díky vyššímu počtu obyvatel vzrostly daňové příjmy obce. Noví obyvatelé jsou lidé aktivní, podílejí se na životě obce,” řekl starosta Jiří Horák.
Příliš rychlý růst
Rychlý růst počtu obyvatel ale nemusí být pro obce jen přínosem. “Demografický vývoj předběhl ten přirozený. To znamená, že my nemáme základní školu, nemáme kulturní dům a podobně,” popisuje odvrácenou stranu demografického boomu starostka Srubce u Českých Budějovic Lenka Malá.
Tradičně vysoký je zájem o stěhování do měst a vesnic v okolí Prahy. Například do devítitisícové Jesenice se od posledních komunálních voleb přistěhovalo téměř tisíc lidí. A ještě výrazněji se rozrůstá Králův Dvůr na Berounsku.
Podle jeho starosty Petra Vychodila (ODS) sice noví lidé přinášejí peníze do rozpočtu, na druhé straně je nutné rozšiřovat kapacity škol a školek. Město má proto pravidla finanční účasti pro developery a učinilo změny v územním plánu, pokud jde o rozsah zeleně, omezení řadových domů nebo parkovací místa.
Odměna za dítě
Úbytku obyvatel se města snaží čelit různě. Třeba radnice v Jeseníku zavedla jednorázové dotace pro studenty, či pětitisícovou odměnu za narození dítěte.
Ostatní radnice v Olomouckém kraji opatření tohoto typu nedělají. Zabránit odlivu obyvatel se snaží zlepšováním životního prostředí i podmínek pro obyvatele. Například v Přerově připravují vybudování průmyslové zóny, která by mohla přinést nové pracovní příležitosti, a od září výrazně sníží jízdné MHD pro studenty a seniory.
Slevu na roční jízdenku na MHD nabízí nově příchozím také Brno. Počet lidí, kteří v posledních letech z města odcházejí, o něco převyšuje počet přistěhovalých, přesto se počet obyvatel Brna za čtyři roky zvýšil o více než 2000 na 379 527 lidí. Důvodem je vyšší porodnost.
Zdroj: ČTK