Putin se nezměnil. Potřebovali jsme to, abychom se probudili z letargie, říká Jan Moláček

8. března 2022·Krize na Ukrajině·Lenka Skrzeczkova·Helena Šulcová

Novinář Jan Moláček. (Foto: Frekvence 1)

Zahraniční zpravodaj a reportér Deníku N Jan Moláček se v sobotu vrátil z Ukrajiny, kde stále pokračuje Putinova válka. Kdyby měl redaktor několika slovy popsat situaci, byly by to: hrůza a beznaděj. V tuto chvíli ani nevidí žádnou cestu, jak z konfliktu ven. "Pokud v Rusku bude u moci Vladimir Putin. Pokud jeho pozici nebude ohrožovat nějaká vnitroruská opozice nebo vnitroruské protesty, tak si myslím, že to řešení nemá," popisuje v rozhovoru pro Frekvenci 1 a dodává, že sankce jsou určitě důležité. Ale nemyslí si, že jsou definitivním krokem, který by mohl ruského prezidenta přimět k tomu, aby válku ukončil.

Cesta na Ukrajinu byla podle reportéra problematická. “Měli jsme vůbec problém se tam dostat. Silnice z ukrajinského vnitrozemí na hranici byla zcela zaplněna auty, která mířila na druhou stranu. Polští pohraničníci nám řekli, že nás nemohou pustit, protože silnice je zacpaná a nemáme jak projet. Na polské straně jsme strávili dvě hodiny, pak jsme se dostali na Ukrajinu, tam jsme zastavili, dělali jsme si fotky, mluvili jsme s lidmi, a pak jsme se dostali velmi dlouhou cestou, kdy jsme jeli téměř mimo silnici, do Lvova, což je největší ukrajinské město v západní části,” popisuje cestu reportér. Následoval Žitomir a Kyjev. Právě ten se Rusové snaží v posledních dnech dobít. Podle Moláčka obyvatelé stále čekají na hlavní pokus ruské armády. ” Město je z velké části prázdné. Kdo mohl odešel, kdo nemusí, nevychází a ono v podstatě není ani příliš důvodu vycházet, protože na ulicích nemůžete nic dělat. Nic tam nefunguje, obchody jsou zavřené. Když nějaký obchod otevře, tak se před ním tvoří velké fronty, protože lidé si musí opatřit základní potraviny… Jinak město je mrtvé a čeká na útok. Ruská armáda dělá útoky i teď, ale zatím to jsou střety v okrajových částech a ostřelování třeba raketami se odehrává spíše na vojenském letišti, které je kousek dál nebo na vojenských objektech. Samozřejmě rakety zasáhly i civilní objekty, ale zatím se zdá, že to byl asi spíš omyl, samozřejmě to vidíme v Charkově a v dalších místech a Kyjevané se obávají, že to bude i u nich,” uvádí.

Požadavky Ruska jsou pro Ukrajinu nepřijatelné

Rusko řeklo, že vojenskou operaci zastaví, pokud Ukrajina uzná, že Krym je součástí Ruska, nezávislost republik na Donbasu a nebude usilovat o vstup do jakýkoliv bloků, jako je NATO a Evropské unie. Zpravodaj si vůbec nedovede představit, že by na něco takového prezident Volodymyr Zelenskyj přistoupil. “Vůbec není žádná záruka, že by Rusko dodrželo slib, že válku ukončí nebo že přestane útočit. Víme z historie, že diktátorům typu Vladimira Putina s jídlem roste chuť, a když před nimi někdo ustupuje a plní jejich požadavky, tak to rozhodně neznamená, že by je chuť přešla, bývá to spíše naopak a jsem si téměř jist, že by to bylo i v tomhle případě,” popisuje s tím, že by Putinovo sebevědomí jen vzrostlo. ” V ten moment bych se začal obávat o Pobaltské republiky, které jsou součástí NATO. Tam by reakce musela být úplně jiná. Ale to je scénář, který je velmi katastrofický a Západ by měl myslet na to, že je Putina potřeba zastavit už teď a vytlačit ho z Ukrajiny,” doplnil.

Nabízí se otázka, zda se vůbec dá Rusům věřit. V posledních dnech totiž nedodržovali ani zastavení střelby v okolí humanitárních koridorů, pomocí kterých se lidé evakuují z postižených měst. “Myslím si, že ruská armáda trošku ztrácí nervy… Postup nejde vůbec tak hladce, jak si představovali. Nepočítali s tím, že Ukrajinci budou až tak moc odhodlaní se bránit,” doplnil zpravodaj.

Vladimir Putin podle Moláčka jeví známky toho, že ztratil veškerý kontakt s realitou. “Možná se i reálně zbláznil. Některé ty kroky se těžko jinak vysvětlí. Nedivím se západním lídrům, že jsou v tomto případě obezřetní, pomáhají Ukrajině, možná bude potřeba pomáhat ještě více. Ale skutečně otevřený bojový střet by byl velmi dramatickou možností, která by mohla mít velmi nepředvídatelné důsledky,” říká.

S každým týdnem bojů číslo uprchlíků přicházejících do Česka poroste

V pondělí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hovořil o tom, že je v České republice už přes sto tisíc ukrajinských uprchlíků. Podle Moláčka toto číslo není konečné. “Bude jich mnohem více. Otázka je, jak se bude situace vyvíjet. S každým dalším týdnem bojů číslo poroste. Nemám odhad, ale musíme se připravit na poměrně velkou vlnu,” popisuje a dodává, že to nemusí být pro Česko na škodu. “Může to být příležitost pro nás. V této krizi se aktuálně chováme velmi obstojně, budujeme si velký respekt a pozici, kterou bude moci v budoucnu zúročit na středoevropském poli. Pokud se podaří zabránit opravdu nejhoršímu. To znamená nějakému obrovskému válečnému konfliktu, který by zachvátil i část Evropy. Tak by tento konflikt mohl ČR a Západu přinést něco dobrého. Potřebovali jsme něco takového, abychom se probudili z letargie. Putin se nezměnil, dělá pořád to samé… My jsme to přehlíželi, protože je to nepohodlné a teď to vidíme a musíme se s tím vyrovnat,” říká reportér.

Ekonomická stránka možná rozhodne o konci války

Možná o konci války rozhodne ekonomická stránka. “Rusko je teď naprosto izolovaný totalitní stát, který vůbec nepředstírá, že by tam byla nějaká demokracie, svoboda slova. Ta tam samozřejmě nikdy nebyla. Spoustě Rusům se nebude líbit, že si nemohou koupit normální západní zboží, že si nemohou vybrat peníze z bankomatu, nemůžou nikam na dovolenou. To bude pro mnohé z nich problém a možná právě to bude tím faktorem, který rozhodne,” dodal na závěr rozhovoru zahraniční zpravodaj Deníku N Jan Moláček.

Poslechněte si celý rozhovor:

Krize na Ukrajině - další články