Vyhledávání
Profesor Jiří Beneš z Nemocnice Na Bulovce: Lidé panikaří a nechávají se testovat, když jsou v inkubační době. To je zbytečné
Zleva předseda vlády Andrej Babiš společně s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem navštívil 16. října 2019 pražskou Nemocnicí Na Bulovce. S vedením nemocnice diskutovali o nevyhovujícím stavu vybraných budov i nutných investicích. Vpravo je Jiří Beneš, přednosta 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, s nímž procházejí pavilonem infekčních chorob.
V současné době světové pandemie se mezi lidmi šíří kromě viru také strach a obavy. Ty nezřídka napomáhají nejrůznějším mýtům, které mohou být v konečném důsledku pro obyvatele škodlivé. Podle profesora Jiřího Beneše z Nemocnice Na Bulovce bychom se například rozhodně neměli nechávat vyšetřit, pokud stále můžete být v inkubační době.
Lidé se všemi dostupnými prostředky snaží zamezit šíření viru. Aby ho bez svého vědomí neroznášeli, nechávají se mnohdy vyšetřovat, ačkoli mohou být ještě v inkubační době. To je ale podle profesora Jiřího Beneše zbytečné a ve výsledku to přidělá spíš potíže.
“Jedná se především o to, že lidé panikaří. Lidé se té nemoci bojí, nechávají se hromadně vyšetřovat, když jsou v inkubační době. Toto všechno je zbytečné. Ten virus není nějak zásadně horší, než těžší chřipka. Podle toho bychom k tomu měli přistupovat,” uvedl profesor Beneš v ranním vysílání Rádia Z.
“Měli bychom se samozřejmě chránit individuálně, neměli bychom se vyskytovat hromadně a podobně, ale to jsou všechno věci, které se už říkají. Jde jenom o to, aby to ti lidé brali tak, že ano, jsme v ohrožení, ale žijeme a zatím se nic mimořádného neděje,” myslí si Beneš.
Explozivní epidemie
Preventivní opatření jsou však podle něj extrémně důležitá, protože explozivní epidemie by mohla naprosto ochromit celou společnost. “Když si představíme, že naráz polovina lidí onemocní a jsou vyřazení z práce, tak ti lidé chybí a veškeré provozy, kde jsou zapojení, tak vlastně přestanou existovat,” varuje Beneš. “Pakliže je tímhle ohrožen zdravotnický systém, tak potom nejsme schopni poskytovat zdravotnickou péči. Kdyby všichni lékaři a sestry onemocněli, tak kdo se bude starat o lidi,” popsal.
Existuje ale ještě jeden problém, který souvisí s explozivní epidemií. “Druhá věc je vlastně taková virologická. Jestliže dojde k explozivní epidemii, tak tím nahromaděním nákazy automaticky dochází ke spouštění mechanismů, které způsobují, že ta nemoc probíhá hůř, než kdyby se člověk promořoval postupně,” uvedl lékař.
Z toho důvodu je důležitá hlavně individuální izolace. “Doporučení, aby člověk po prodělaném onemocnění zůstával týden v izolaci, ta se týkají individuálních lidí, kteří onemocní a u kterých ta nemoc byla prokázána. Jak dlouho ta nemoc bude trvat, to si netroufnu říci. Já bych to odhadoval řádově, teď řeknu od boku dva měsíce, možná nějakou takovou dobu. To se strašně špatně odhaduje a naprosto mě neberte v tomhle odhadu jako nějakého směrodatného odborníka. Co se týče toho, jak dlouho má být člověk po prodělané nemoci v izolačním režimu, tam jde o to, že ještě po prodělané nemoci bylo zjištěno, že člověk může ten virus vylučovat. Vylučuje ho i potom, co ustanou klinické projevy a to vylučování ustává postupně v průběhu několika dní a záleží na stavu imunity,” uvedl profesor.