Vyhledávání
Zavřít
Před sto lety vznikla československá koruna: Jak vypadaly naše nejkrásnější bankovky?
Jedním z prvních kroků nové Československé republiky (vznikla v říjnu 1918) k hospodářské nezávislosti byla měnová odluka od Rakouska-Uherska. V oběhu totiž zůstaly staré rakouské peníze a s nimi i inflační dědictví monarchie z první světové války. Před 100 lety, 10. dubna 1919, byl přijat zákon, kterým byla mimo jiné zavedena koruna československá.
Nové peníze zatím nebyly, a proto ministr financí Alois Rašín prosadil své řešení v zákoně z 25. února 1919 – okolkovat část starých bankovek a tím i zmenšit peněžní oběh. Okolkovány byly bankovky v hodnotě zhruba pěti miliard korun. Tento Rašínův způsob výměny peněz byl později použit i v letech 1939, 1945 a 1993.
Nová koruna československá byla ustavena takzvaným měnovým zákonem č. 187 o oběhu a správě platidel z 10. dubna 1919. V oběhu byla až do rozpadu státu a do měnové odluky se Slovenskem v roce 1993.
Lev, říp či sokol
Měna mladé Československé republiky si nakonec podržela staronový název koruna, zavedený v Rakousku-Uhersku od roku 1892. Iniciativní návrhy jako například frank, denár, hřivna či takzvaně národní sokol (drobné jako káňata), lev, říp či rašín se neujaly.
První emise československých státovek (vydával je stát – ministerstvo financí) měla nominály jedna, pět, deset, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 korun. Do oběhu se nejdříve dostala stovka, od 15. dubna 1919, poté následovaly další. Státovky byly považovány za provizorní.
Rychlá a nejednotná výroba
Rychlosti jejich vydání odpovídala i nejednotná výtvarná podoba a špatná kvalita tisku. Dnes jsou ale vyhledávaným sběratelským artiklem. Poté, co v roce 1926 zahájila činnost Národní banka československá, byly vydány skutečné bankovky, nikoli státovky.
První byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926 (v oběhu byla od března 1927). Mince se pak razily od roku 1921, první byl dvacetihaléř. První korunová mince šla do oběhu o rok později. Její následovnice, s motivem ženy sázející lípu, v oběhu pobyla rekordních 35 let.
Československá koruna z roku 1919 byla v oběhu až do 8. února 1993, kdy se završila měnová odluka se Slovenskem. V průběhu téměř 75 let své existence zažila i dvě měnové reformy v letech 1945 a 1953. Především pak reforma z června 1953 byla pro řadu lidí osobní i rodinnou tragédií, kdy lidé přišli o celoživotní úspory.
Dvě samostatné měny
Po rozpadu České a Slovenské federativní republiky v roce 1993 vznikly dvě samostatné měny – česká a slovenská koruna. Bankovky a mince fungovaly v obou státech ještě několik měsíců, než byla do oběhu uvedena nová platidla. Slováci přešli v roce 2009 na euro.
V říjnu 1995 vstoupil v platnost devizový zákon, na jehož základě se česká koruna stala volně směnitelnou měnou. Dalším významným mezníkem byl rok 1997, kdy po útoku na českou korunu byl opuštěn systém pevného kurzu a její kurz začala určovat nabídka a poptávka na devizových trzích s občasnými zásahy centrální banky.
Zrušení haléřů
V roce 2003 přistoupila Česká národní banka k rušení haléřových mincí, jako první přišly na řadu desetníky a dvacetníky, o pět let později i padesátníky. Haléřové mince v té době ztratily funkci oběživa, náklady na jejich výrobu byly navíc vyšší než jejich hodnota.
Nejkrásnější bankovky
Už první republika založila tradici, že tvorby platidel se ujímali přední umělci. Mince tehdy navrhovali Otakar Španiel, Otto Gutfreund či Jaroslav Horejc. Uznávaným autorem bankovek byl vedle Alfonse Muchy také Max Švabinský, jehož stokoruna (1931) a tisícikoruna (1934) byly považovány za nejkrásnější bankovky meziválečné éry.
Také výtvarné pojetí současných českých bankovek Oldřicha Kulhánka je oceňováno, jeho tisícikoruna s lidovým názvem “Palacký”, se v roce 2008 stala světovou bankovkou roku. Česko má v oběhu šest různých bankovek v hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 korun.
Zdroj: ČTK
- Foto: Shutterstock
