Vyhledávání
Natálie Kuňáková: Roboti by mohli právníky nahradit ve velmi jednoduchých soudních sporech
Hostem Čestmíra Strakatého v Press klubu Frekvence 1 byla Natálie Kuňáková, právnický talent roku a žena, která se zabývá umělou inteligencí a jejím zneužití. Podle jejího názoru je regulace určitě potřeba, nesmí být ale příliš přísná pro poskytovatele AI systému, nýbrž pro jejich uživatele. Jinak by se mohlo stát, že jako EU nebudeme zbytku světa stačit.
Natálie Kuňáková tvrdí, že zatím se umělou inteligencí (AI) nemusíme znepokojovat. “V České republice zatím neexistuje právní úprava, která by upravovala přímo umělou inteligenci, což neznamená, že bychom tu měli úplné bezpráví. Současné zákony se dají aplikovat na umělou inteligenci jako takovou. Z právnického pohledu se momentálně nejvíce řeší autorská práva. Spoustu společností začalo AI využívat k tomu, že generují obsah, který pak používají v rámci marketingu. Právě ony se začaly zajímat o tento problém. Z pohledu práva se také řeší odpovědnost za výstupy generované AI. Jako právníka mě konkrétně zajímá, jak mi AI může usnadnit moji práci. Existují přímo systémy, které by měli sloužit nám, právníkům a advokátům. Existuje velká spousta zákonů a soudních rozhodnutí. Systém, který nám může velmi rychle zpracovat rešerši, nám usnadní spoustu času. Stále ale platí pravidlo, že AI nemusí mít vždy pravdu. Velmi také záleží, jakým způsobem se zeptáme.Vždy musíme k výstupům AI přistupovat kriticky, vše kontrolovat a hodnotit,” upozorňuje Kuňáková.
Představa světa, kde roboti nahradí právníky, se zdá být zvláštní. Podle hosta Frekvence 1 by je ale mohli nahradit v určitých krocích a velmi jednoduchých soudních sporech. “Pokud jde o spotřebitelské spory, které se často opakují, dokážu si to představit. V Americe už chtěli testovat situaci, kde má žalovaný jen sluchátko, ve kterém by mu místo právníka napovídala umělá inteligence, jak se má u soudu chovat, jak má odpovídat a jak se má bránit. Právníci jsou pak u složitějších případů, zároveň fungují jako psychická podpora v daném sporu,” odpovídá Natálie Kuňáková.
Zákon a jeho úprava vývoj technologie nestíhá
Na půdě EU už několik let vzniká tzv. AI Act – nařízení o umělé inteligenci. Zákonodárný proces trvá dlouho, zatímco vývoj technologií je velmi rychlý. “První návrh AI Act byl předložen v roce 2021 a do teď ještě nebyl přijatý. Na druhou stranu ještě před rokem o Chat GPT nikdo téměř nic nevěděl a nyní jsme zcela někde jinde. Zákon a jeho úprava tento vývoj nestíhá, ale regulace je určitě potřeba. Dovolím si však tvrdit, že AI Act nebyl pojat příliš šťastně. Byly zde stanoveny velké povinnosti pro poskytovatele systémů AI. Mám strach, že když bude regulace příliš přísná, tak nás jako EU to vyřadí z trhu, který se právě umělé inteligenci věnuje. Může se pak stát, že nás Rusko a Čína převálcují kvůli přísně nastaveným pravidlům a byrokracii. Já jsem zastánce toho, že máme primárně bojovat za vývoj. Regulace je důležité. Nicméně by se mělo regulovat spíše užití umělé inteligence než stanovovat přísné podmínky pro poskytovatele AI systému,” konstatuje právnička. Dodává, že pokud užijete tvorbu vygenerovanou AI, mělo by to tak být označeno.
Ke všemu musíme přistupovat kriticky
Uměle vytvořená nebo upravená videa, která se vydávají za pravá, bývají vytvořena právě pomocí AI nebo jejích nástrojů. Je proto potřeba ke všemu přistupovat s kritickým myšlením. ” Už dnes i bez AI, když vidíme nebo čteme něco na internetu, musíme si uvědomovat, že to nemusí být pravda. Kromě toho, že může umělá inteligence takové falešné informace tvořit, může je pomoci i odkrývat. Dokážu si představit, že něco takového může fungovat. Další rovina je právní, že člověk, který se rozhodne takto šířit desinformace, by si měl být vědom, že může být stíhán za šíření poplašných zpráv a pomluvy. Takové zákony v platnosti už máme a můžeme je použít. Když koluje nějaká zpráva, video nebo obrázek po internetu, jen malé procento si následně ověří, zda je to pravda nebo ne,” uzavírá host Press klubu Frekvence 1 Natálie Kuňáková.