Vyhledávání
Karel Černý: Koronavirus se zapíše do dějin vedle španělské chřipky. Je to událost obrovského rozsahu
Přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků Univerzity Karlovy Karel Černý. Foto: ČTK
Celý svět se v současnosti snaží vypořádat s pandemií. Není to ale poprvé a pozornost se proto vrací k některým případům z nedávné historie. V čem se můžeme poučit z epidemií španělské chřipky nebo černé smrti? A lze vůbec tyto případy srovnávat se současným koronavirem? Podle přednostky Ústavu dějin lékařství a cizí jazyky z 1. LF UK Karla Černého můžeme očekávat, že se do dějin zapíše i COVID-19.
Ačkoli ještě nevíme, co všechno nová pandemie přinese, už teď je odborníkům jasné, že ovlivní světové dění na dlouho dopředu. “Je to událost obrovského rozsahu, není to žádná rýmička, malá chřipka ani trochu větší chřipka. Je to věc, která bude mít dopady nejen epidemiologické a zdravotní, ale potom samozřejmě i ekonomické,” uvedl přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků z 1. LF UK Karel Černý v ranním vysílání Rádia Z.
Podle Černého se nový koronavirus zapíše do dějin vedle španělské chřipky a černé smrti. Jedná se po hodně dlouhé době o první hrozbu, kterou se nepodařilo omezit již v oblasti vzniku, izolovat ji a vyřešit lokálně. Naopak se z ní stala světová pandemie.
“Příznaky španělské chřipky byly velmi podobné tomu, co dnes slyšíme o koronaviru. Lidé umírali v podstatě na zápal plic,” uvedl Černý, ale dodal, že na počátku 20. století šlo o zcela jiný typ viru a mezi nemocemi existuje celá řada rozdílů.
“Dneska umírají hlavně lidé, kteří mají nějaké komorbidity, nebo mají vyšší věk, kdežto u španělské chřipky umírali hlavně mladí lidé. Důvod patrně spočívá v reakci imunitního systému. Ta starší generace už se asi setkala s příbuzným virem někdy před tím, třeba v epidemii 1888 – 1890, a tím pádem ten jejich imunitní systém nezareagoval tak drasticky. V podstatě to, co zabilo ty mladé lidi, byl imunitní systém,” řekl Černý.
“Ti lidé skutečně umírali hlavně na tu španělskou chřipku, protože jinak to byli mladí lidé,” popsal také. U dalších epidemií, které známe z historie, byla ale situace odlišná.
“Třeba o středověkých nebo raně novověkých morech víme, že významná část těch lidí fakticky neumírala na mor, ale umírala na různé jiné problémy způsobené epidemií. Kupříkladu lidé umírali hladem,” uvedl. Nejlepším receptem na zvládnutí epidemie podle něj zůstává v každé době hlavně sociální izolace.
Sledujte koronavirus a jeho dopady nejen vážně, ale i s nadhledem a v souvislostech ze všech úhlů i v audio podobě.