Vyhledávání
Ivo Kahánek: Různé nástroje s sebou nesou i různé povahové rysy muzikantů. Klavíristi jsou asociální pseudointelektuálové
Hostem čtvrtečního Press klubu Frekvence 1 a Reflexu byl český pianista a hudební pedagog Ivo Kahánek. S Markem Stonišem mluvili například o tom, zda má česká klasická hudba nějaký specifický, rozpoznatelný rys, čemu se v době lockdownu Ivo Kahánek věnoval, jak je na to klasická hudba a nová generace a jak se od sebe liší obyčejný pianista a světový virtuóz.
Kultura je první možná oběť
Světový klavírní virtuóz Ivo Kulhánek přiznává, že aktuální dění na politické scéně aktivně sleduje a říká, že byl s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem často v kontaktu. “Snažili jsme se v covidové době udělat pro umělce co nejvíce a pan ministr se o to velice zajímal. Upřímně doufám, že s novým ministrem už tak často nebudeme muset komunikovat ohledně takových záležitostí. Stát se však může cokoliv a kultura na tom hodně utrpěla. Jedno z prvních opatření, které se nabízí v případě vyšších čísel, je právě omezení kulturních hromadných akcí. Nikdo si to však nepřejeme,” říká pianista Ivo Kulhánek.
Dvořákova začátečnická tvorba zní jako dechovka
Ten před čtyřmi měsíci vydal unikátní čtyř CD – kompletní klavírní dílo Antonína Dvořáka, které podle jeho slov vzniklo právě díky koncertnímu odloučení. “Na čtyři CD se vyjde pět hodin hudby a na studiové nahrání pěti hodin hudby člověk potřebuje 80 hodin. A to nemluvím o cvičení, které tomu předchází a učení. Čas strávený v lockdownu jsem využil ke tvoření právě Antonína Dvořáka, který měl letos 180. narozeniny… Zajímavostí u Dvořáka je, že se zhruba na začátku tisíciletí našly jeho začátečnické práce. Kdyby nebylo ověřeno, že se skutečně jedná o jeho práci, málokdo by to poznal. Znějí jako dechovka hraná na klavír. Na CD tedy nechybí ani tato úsměvná kuriozita,” popisuje Kahánek obsah nového CD.
Vídeňské filharmoniky řídí 93 letý dirigent
S moderátorem Markem Stonišem, šéfredaktorem časopisu Reflex, se shodou okolností nedávno potkali na koncertě Vídeňských filharmoniků, kde dirigentem asi sto členného orchestru byl třiadevadesátiletý pán. Dá se takový úkaz považovat za zázrak? “Svým způsobem ano. Už jenom to, že se tak úctyhodného věku dožil, natož v plné tvůrčí síle. Kdyby si ho však muzikanti za jeho práci nevážili, tak by mu tak skvěle nehráli,” vysvětluje Ivo Kahánek s úsměvem, čím to je, že jsou Vídeňští filharmonikové nepřekonatelným orchestrem.
Co Čech, to muzikant
Na otázku, zda ještě stále platí pořekadlo “Co Čech, to muzikant” odpověděl, že je osobně toho názoru, že to v klasické hudbě stále platí. “Byly obavy, zda se mladá generace bude věnovat klasické hudbě. Přicházejí ale stále noví a noví talentovaní hudebníci, kteří se prosazují i v mezinárodním měřítku… Jsme zemí, která vyplodila nejenom Smetanu, Dvořáka Janáčka apod., ale i spoustu perfektních sólistů a dirigentů a zdá se, že pramen nevysychá. Navíc tu máme síť uměleckých škol, což je světový unikát,” konstatuje pyšně světový virtuóz.