Vyhledávání
Agrofert už neuvidí ani korunu, stát mu přestane vyplácet dotace
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy je premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby fond proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), a to od 2. srpna 2018. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán. Jde podle něj o opatření z důvodu předběžné opatrnosti k auditní zprávě Evropské komise.
Ministr Toman odmítl, že by se předběžná auditní zpráva EK týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade. To samé konstatoval i Šebestyán. “Ve zprávě není explicitně konstatován střet zájmů pana ministra Tomana,” uvedl Šebestyán. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy.
Nejnovější návrh auditu má podle ředitele fondu tři hlavní části, v první se řeší střet zájmů premiéra Babiše a Agrofertu. Ministerstvo již vyčíslilo 12 projektů v hodnotě 63 milionů korun, jichž se to týká, podle Šebestyána jde již o proplacené peníze.
Druhá část zprávy řeší mimo jiné obecné postupy administrace, schvalovací postupy a efektivitu nákladů. “Tam je navrhovaná maximální korekce ve výši pěti procent. Pokud a já pevně věřím, že ještě společně s řídícím orgánem v této věci budeme s DG Agri dále jednat, tak ta maximální korekce v té výši pěti procent by byla zhruba kolem 150 až 170 milionů korun,” řekl na tiskové konferenci Šebestyán.
Třetí část se zabývá možným střetem zájmů Tomana, který nebyl podle ministra a ředitele fondu konstatován. Podle Tomana EK o projekty Agrotradu neprojevila zájem. U dalších dvou projektů z října 2018 se Toman podle svých slov nepodílel na řídících procesech. “Tím tento příběh končí,” řekl.
EK požaduje seznam všech projektů Agrofertu z dotačního Programu rozvoje venkova a přijetí opatření k zamezení střetu zájmů. Argumentaci podle Tomana staví na zákonu o českém střetu zájmů. ČR má ho zohlednit jako rizikový faktor při kontrolách.
Podle zběžného prohlédnutí se EK podle Tomana odkazuje na články v auditu, které v legislativě vůbec neexistují. Zpráva z jeho pohledu obsahuje chyby.
Zpráva, kterou ČR obdržela od EK k lednovému auditu, je předběžná. Jde o anglickou verzi s předběžnými závěry a ČR je má možnost komentovat do dvou měsíců od obdržení české verze.
Zdroj: ČTK