Studentka založila výzvu Jízdné pro hospic. Peníze ušetřené díky slevě daruje potřebným, inspiruje další lidi

Čtyřiadvacetiletá studentka z Prachatic Tereza Novotná cítila nespokojenost se státním hospodařením a přemýšlela, jak by ona sama jako jednotlivec mohla změnit věci k lepšímu. Na konci května pak přišla s neotřelým nápadem - peníze, jež ušetří díky slevě na jízdném, která je podle ní nesmyslně vysoká, věnuje vybranému hospicu. Svým nápadem již inspirovala mnoho dalších lidí. 

Na konci května na portálu darujme.cz umístila mladá žena výzvu s názvem Jízdné pro hospic. “Vážení spoluobčané, dle reportáže Miliardy sem, miliardy tam, odvysílané pořadem České televize 168 hodin dne 26. 5. 2019, se instituce sociálních služeb v celé republice nacházejí ve velice tristní situaci a prachatický Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna patří mezi ně. Je nepřípustné, aby hospic musel kvůli nezodpovědné politice vlády na podzim roku 2019 začít propouštět personál, a proto vzniká tato iniciativa,” popsala na stránce, co ji k nápadu vedlo.

V Česku roste projekt Poslední adresa: Tabulky připomínají oběti komunismu

Studentka si vytyčila za cíl vybral do konce roku pro zařízení 150 tisíc korun. Výzva je podle ní určena především studentům. Ti totiž profitují ze slev na jízdném a mají tak šanci ušetřit nyní nějaké peníze navíc. “Nejste-li studentem a nepobíráte momentálně od státu žádný benefit, je váš příspěvek možná ještě o trochu cennější,” píše Tereza Novotná.

Od zveřejnění výzvy přispělo již 150 lidí a vybralo se více než 48 tisíc korun. Objevili se i zájemci, kteří by rádi rozjeli další podobné projekty. “Zatím mě, kromě dalších úžasných vyjádřeních podpory, kterých si moc vážím, kontaktovala paní z Prahy, která dlouhodobě podporuje jednu tamější poradnu. Jmenuje se Vigvam a zabývá se pomocí lidem, kterým náhle zemřel někdo z rodiny. Napsala mi, že by této instituci chtěla pomoci, protože se o její činnosti a takovéto formě duševní pomoci dle jejího názoru moc neví, tak mě prosila o rady, jak to udělat. Také mě kontaktoval jeden pán ze severních Čech, že by rád spojil síly, jelikož má vlastní firmu a úplně nestíhá se té pomoci potřebným věnovat naplno. Máme už nějaké nápady, takže doufám, že se nám podaří je dotáhnout. Za sebe mohu říci, že má aktivita rozhodně nekončí,” uvedla Tereza Novotná pro Frekvenci 1.

Duševní zdraví těhotných žen je v Česku podceňované, varují odborníci. Pomoci má nový projekt

Právě prachatický Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna si studentka zvolila díky pozitivní osobní zkušenosti. “O hospicu jsem věděla už od doby, kdy byl otevřený. Podrobnější zkušenost s jeho fungováním jsem získala v roce 2014, když v něm krátce byl hospitalizován můj dědeček. Během pobytu byl naprosto nadšený,” svěřila se Novotná.

“Než onemocněl, nejradši pobýval venku v okolí jeho chalupy na Šumavě, ale jeho zdravotní stav se velmi rychle zhoršoval, byl opakovaně hospitalizován v nemocnici. Podle mě ho nejvíce mrzelo právě to, že nemůže už nikam ven. Hospic v Prachaticích má krásnou zahradu, kam vás mohou sestřičky vyvézt i s celou postelí. Dědeček si tak mohl užít ještě alespoň trochu čerstvého vzduchu a sluníčka, to by v nemocnici prostě nešlo, nejsou na to přizpůsobení,” popsala.

Projekt Titanic Freddie AIDS bude varovat před nebezpečnou nemocí

“V hospicu dostáváte lékařskou péči obdobnou jako v nemocnici, ale de facto v prostředí, které se podobá domácímu. Mohou tam s vámi v podstatě jak často a dlouho chcete být vaši blízcí, můžete se tam také věnovat svým koníčkům, jak jen to jde. Personál hospicu je naprosto skvělý a maximálně vstřícný. Opravdu se klaním lidem, kteří tuto práci dělají. Prachatický hospic je menší zařízení s omezenou kapacitou pacientů, takže si troufnu tvrdit, že tito pacienti mají cílenější péči, personál se jim může více věnovat. Pan ředitel mi vyprávěl, že si mnoho pacientů velmi libuje v tom, že si v hospicu díky speciálnímu polohovatelnému lehátku do vany mohou dopřát i koupel, která by v nemocnici byla z mnoha důvodů komplikovaná, v některých případech i neproveditelná. Abych to shrnula, já ani zbytek mé rodiny jsme nenašli na hospicu a jeho zaměstnancích jedinou chybu,” uzavírá studentka.

Zprávy - další články