“Při návštěvách ve školkách a školách velmi často zjišťujeme, že děti mají buď boty malé, nebo zase naopak, třeba i v zimním období zas až o dvě čísla větší, což také není ideální,” uvedla. Problém podle ní ještě zhoršuje to, že děti dnes nemají tolik pohybu jako dříve.
Zhruba 98 procent dětí se podle odbornice sice rodí se zdravýma nohama, ale s narůstajícím věkem je začínají mít různě poškozené. Mají například ploché nohy, různě pokroucené prsty, bradavice, plísně, otlaky či odřeniny, popsala. “Osobně se domnívám, že přibývá dětí, které mají plochou nebo plochovbočenou nohu,” dodala.
Zanedbání problémů
Noha je podle ní v dětském věku velmi tvárná a potíže lze vyřešit nošením kvalitní obuvi, ortopedických vložek a případně i rehabilitací. Naopak při zanedbání problémů, hrozí komplikace, které se mohou projevit třeba až v pozdějším věku. Jednou z nich je například vbočený palec, který vzniká z krátké a špičaté obuvi. Nezdravé nohy mohou být také příčinou bolestí hlavy či pokřivené páteře.
Špička dětské obuvi by proto měla být kulatá a široká, podpatek vysoký maximálně 1,5 centimetru a špička boty dobře ohebná. “Důležitá je účelovost obuvi,” řekla Mayerová. Rodiče by si podle ní měli rozmyslet, k jakému účelu dítě boty potřebuje. Mělo by mít zvlášť boty na doma, vycházkovou obuv a sportovní obuv.
Vhodný tvar a materiál
Bota by se podle expertky měla vybírat především podle velikosti a šířky nohy, která se u každého liší. Některé děti ji mají úzkou, jiné plnou, popsala. Při nákupu proto doporučuje boty dobře vyzkoušet na obou nohách a nejlépe si ještě předtím nechat přeměřit velikost chodidel.
Vhodným materiálem je kůže, případně textil nebo klimamembrána. Boty mají být dobře prodyšné, aby se v nich nohy nepotily a bota nebyla uvnitř mokrá. Důležité je také kvalitní podešev a vnitřek boty, který dokáže tlumit nárazy, a kolmé postavení paty. Do tří let dítěte se doporučuje pevná kotníčková obuv.
Tkanička, nebo suchý zip?
Podle Mayerové jsou lepší také boty se zavazováním na tkaničky než na suchý zip. “Tkaničky nohu lépe stáhnou a v botičce ji dobře drží,” vysvětlila.
Rodiče by se neměli dětí ptát, zda jim bota sedí, dodala odbornice. Děti to totiž ještě nedokážou správně poznat. Velikost bot by proto měli pravidelně kontrolovat dospělí. U dětí do šesti let je to vhodné každé dva až tři měsíce, do deseti let každé čtyři měsíce a později pak zhruba každých pět měsíců.