Štefan Margita: Klidně ať lidé přijdou na premiéru opery v džínách, ale hlavně ať dorazí

Patří mezi absolutní světovou špičku. Zpíval v Miláně, Londýně nebo New Yorku. V Česku byl ale dlouho známý jen jako "manžel Hany Zagorové." Štefan Margita sám ale přiznává, že mu to nevadilo, protože díky popularitě jeho ženy začali na opery chodit i lidé, kteří by na ní nikdy nepřišli.

Pokora, laskavost a klid v duši. Tak na mnohé působí Štefan Margita. „Jsem ve znamení Lva a byl jsem docela výbušný, nerad jsem něco zkoušel, chtěl jsem všechno mít za sebou. Laskavým mě naučila být Hanka. Vždycky mi říkala, že nesmím být namyšlený, musím být laskavý a pak se mi bude v životě dařit. Je to svatá pravda,” říká Margita, který vystupoval na nejslavnějších jevištích na světě. Margita pochází ze slovenských Košic a na UPRUM studoval fotografii. Nakonec osud chtěl jinak a on se vyhoupl mezi světovou operní elitu. „Může za to píle a chtít něco dokázat. Moje maminka byla úžasná žena. Dělal jsem operu v Košicích Don Pasquale a věděl jsem, že jsem nezpíval dobře. Každá jiná maminka, která by pak přišla do šatny, by říkala, jak to bylo úžasné. Moje máma za mnou přišla a říká mi: ´Tak pokud takhle chceš zpívat, tak to zabal´. Dodalo mi to motivaci, že to buď budu dělat dobře, nebo vůbec,” usmívá se při vzpomínce pěvec.

I když patří mezi elitu, sám si to o sobě nemyslí. „Byla by chyba, kdybych si to myslel. Už bych se nikam nedostal. Uvědomuji si to, že jsem toho dokázal, ale zároveň si uvědomuji, že čím je člověk známější, tím více od něj lidé očekávají. Nemůžete si dovolit špatné představení nebo zpívat nemocný. Je lepší odříct představení, než zazpívat špatně. Už je to hodně let, ale jednou se mi stalo, že jsem byl nemocný, ale všichni mě přemlouvali, ať večer zpívám. A nakonec mě všichni pomluvili. Bylo to poprvé a naposledy, co jsem to udělal,” svěřil se Margita. I přes velký úspěch ve světě, byl tady v Česku vnímám spíše jako “manžel Hany Zagorové”. I on sám si je toho vědom. „Bylo to docela dlouho, ale nevadilo mi to. Když jsem měl koncert, tak jsem díky tomu dostal do publika lidi, kteří by na operu nikdy nešli. Šli se na mě podívat a pak už to neříkali,” vysvětluje Margita a je rád, že Češi chodí na operu stále častěji. I když je to v džínách a tričku. „To je i ve světě, třeba v Římě. Opravdovou eleganci jsem zažil v Chicagu, kde premiéra opravdu byla premiérou a byla tam krásná atmosféra. To u nás není, ale říkám, ať má na sobě džíny, ale jsou tam a má to úspěch.”

Mám rád, když má moje práce dobrý výsledek

I po tolika letech přiznává, že má stále trému. A možná i větší, než v mládí. „Když jsem v roce 1986 nastoupil do Národního divadla, říkali mi, ať si počkám, že budu nervóznější a nervóznější. Je to pocit zodpovědnosti, že to musíte dát dobře, protože vám pak nic neodpustí. Sledují vás i na zkouškách. S Hankou jsme si říkali, že když budeme cítit, že už na to jeden z nás nemá, tak už na to jeviště nesmíme. Nás lidé nesmí litovat, musíte umět říct stop. Je to ale těžké,” přiznává opěrní pěvec, který se zpěvačkou Hanou Zagorovou strávil 30 let v manželství. Zpěvačka zemřela loni na konci srpna. „Největší radost mi teď dělá práce. Ani se nedá říct, co bych si ještě rád zazpíval. Chtěl bych ještě chvíli zpívat. Bude mi 66, což je věk, kdy zpěváci a tenoři obvykle budou končit. Pro mě je vždy potěšení, když za mnou v zahraničí přijdou dirigenti a ptají se mě kolik mi je. Když jim řeknu, že 66, tak mi řeknou, že můj hlas zní mladistvě. Je to díky tomu, že když jsem nastoupil do Národního divadla, tak tam byl šéfem Zdeněk Košler, který mi říkal, že když budu zpívat to, co mám zpívat a přizpůsobím hlas tomu, na co mám, tak to bude v pohodě.”

Margita chystá i nové album a jak sám říká, ještě to má cenu a ještě si je mají lidé, kde přehrát. „Bude se jmenovat Rež, rež, rež podle slovenské lidové písně. Deska a obálka je hotová a album vyjde v říjnu,” láká zpěvák, který se po několika letech vrací i do Národního divadla do opery Don Buosco, kde bude mít hlavní roli. „Pan dirigent Jan Kučera napsal tuhle roli přímo na mě. Hlavně se těším na pana režiséra Davida Radoka. Období zkoušení je dva měsíce a já se na to hrozně těším. Bude to těžká práce, ale mám rád práci, která má pak výsledný efekt,” říká Margita, který přiznává, že nejtěžší publikum je v Itálii a dodává, že zažil, když jeho kolegu publikum vybučovalo. To se jemu ale naštěstí nastalo.Podcast Trefa do Černé(ho) můžete slyšet na platformě Youradio Talk. 

Životní styl - další články