Vyhledávání
Patří pes domů nebo na zahradu? Jaké jsou pro a proti?
Máte u domu zahradu a přemýšlíte, zda je pro pejska (i pro vás) lepší, aby byl celoročně venku nebo, aby byl typickým domácím mazlíčkem? Zjistěte jaká jsou pro a proti obou případů, která plemena patří kam a jak zajistit pejskovi, který bude po celý rok venku, správné podmínky?
Jak se žije psovi v bytě?
Stejně jako existují plemena, která dají přednost volnému výběhu a mohou být při dodržení určitých podmínek na zahradě opravdu celoročně, jsou také plemena určena pouze pro chov doma. Jedná se o společenská plemena malého vzrůstu. Patří sem čivava, čínský chocholatý pes, mops, francouzský buldoček, bišonek, papilon a podobně. Dalším takovým příkladem jsou i miniaturní plemena, jejichž nejčastějšími zástupci jsou jorkšírský teriér, čivava nebo pražský krysařík.
Plusy
- Budování vztahu a socializace. Více kontaktu, lepší navázání vztahu s páníčkem a snadnější socializace.
- Domov. Pes dělá z “pouhého” obydlí domov. Díky jeho přítomnosti se cítíme lépe. Chlup-nechlup, společně strávené zimní večery pod dekou s hrnkem čaje u dobrého filmu jsou k nezaplacení.
Mínusy
- Celoroční línání. Pes chovaný doma líná celoročně. Dvakrát do roka dochází ke zvýšené výměně srsti, ale ani mimo toto exponované období nebude mít páníček od psích chlupů pokoj. To platí jak pro dlouhosrstá tak krátkosrstá plemena.
- Špína. Po každém venčení, kdy je venku mokro a bláto, musíte chlupáče důkladně otřít. Jinak budete mít zaťapkaný celý byt.
- Zlobení a ničení věcí. Nezáleží na velikosti psa. I malý mazlík dokáže velké věci. Pes to dělá převážně v naší nepřítomnosti. Často proto, že se jednoduše nudí a stýská se mu. Jindy proto, že má přebytek nahromaděné energie a potřebuje ji někde vybít.
Jak mít psa na zahradě?
Páníček by neměl zapomínat, že i se psem chovaným venku na zahradě by měl chodit každý den na procházky a věnovat se mu. Pes potřebuje získávat neustále nové podněty. Zahrada se mu brzy okouká. Pro jeho zdravý fyzický i psychický stav je potřeba, aby se setkával s dalšími lidmi i zvířaty a zažíval nové situace. V opačném případě může pes začít nevhodně reagovat, být agresivní nebo naopak příliš bázlivý. Toto chování je projevem strachu, izolace a nedostatkem kontaktu s páníčkem.
Pro venkovní chov jsou vhodná huňatá dlouhosrstá plemena. Mezi jejich zástupce patří bernský salašnický pes, kavkazský pastevecký pes nebo například aljašský malamut. Psy chované celoročně venku neberte v zimě domů. Jejich srst je přizpůsobena nízkým teplotám a mrazům. Hustá podsada je chrání před zimou. Nejen, že mu bude během chvilky u vás doma nepříjemné horko, ale pro jeho organismus to je obrovská teplotní změna a velký šok. Pes může i zkolabovat.
Plusy
- Pohyb. Pes má více pohybu, než když je zavřený doma.
- Čistý domov bez chlupů.
- Venčení. Chlupáč si dojde vykonat potřebu, kdy potřebuje.
- Pes hlídač. Na zahradu s velkým hlídacím psem si zloděj jen tak nedovolí.
Mínusy
- Pes není samotář. Miluje svou smečku. Nelze ho nechat na zahradě, pouze ho krmit a jinak si ho nevšímat. Potřebuje kontakt s lidmi, je šťastný se svým páníčkem. Pravidelné každodenní procházky a společně strávený čas jsou nutností.
- Není to pro všechny. Pro určitá plemena není celoroční pobyt venku vhodný.
- Nevhodné pro staré a nemocné psy.
Co pes chovaný celoročně venku nezbytně potřebuje?
Pokud chováte mazlíka celoročně venku, musíte mu předem připravit vhodné podmínky. Základem je zateplená bouda. Je dobré, abyste vybírali takovou, která ochrání psa proti větru, dešti a bude vyrobena z kvalitního materiálu. Nezapomeňte, že během dlouhodobých mrazů musí mít pes zvýšený přísun krmiva. Ke svému zahřátí totiž potřebuje vyšší množství energie.