Mladé trápí deprese a úzkosti. Jsou na ně kladeny čím dál vyšší nároky

1. dubna 2020·Životní styl·Barbora Pisingerová

Zdroj: Shutterstock

Na světě rychle roste počet mladých lidí, které sužuje klinická deprese nebo úzkostná porucha. Je to dáno zejména zvýšeným tlakem, který je na ně vyvíjen. Na mladou generaci padají čím dál vyšší akademické i pracovní nároky a zrychluje se jejich životní styl.

Po celém světě roste počet lidí, kteří trpí klinickými depresemi nebo úzkostnou poruchou. Problém je nejvíce patrný zejména v generaci mladých dospělých. Například v Dánsku se počet nemocných během posledních deseti let ztrojnásobil.

Závažné psychické problémy sužují hlavně mladé a dospívající, protože jsou na ně kladeny čím dál vyšší nároky. Na rozdíl od předchozích generací žijí pod vyšším tlakem co se týče akademického i pracovního života. Řadu z nich navíc trápí finanční potíže, dluhy za studium a nemožnost sehnat kvalitní zaměstnání na plný úvazek nebo finančně dostupné bydlení.

Negativní tlak na mladé způsobují i sociální média, která jim neustále předkládají životy úspěšnějších lidí. Deprese navíc způsobuje poruchy spánku, problémy s pamětí, narušuje schopnost koncentrace a ztěžuje proces učení. Pod vlivem těchto příznaků jsou nemocní v ještě větším stresu, jelikož nejsou schopni efektivně plnit své povinnosti. Často navíc svá selhání vnímají jako osobní neúspěch a snižuje se jejich pocit vlastní hodnoty uprostřed vysoce konkurenčního prostředí.

Podle některých odborníků je nárůst těchto diagnóz způsoben jen rozšířením psychologické a psychiatrické péče a lepší diagnostikou. I to může hrát svou roli, mnozí odborníci se však shodují, že moderní životní styl psychické pohodě příliš neprospívá. Například podle americké socioložky Jean Twenge byla generace dospívající v sedmdesátých a osmdesátých letech v mladém věku podstatně méně vystresovaná.

Ačkoliv se společnost tomuto tématu otevírá, stále ještě existuje množství nemocných, kteří se svými symptomy bojují a místo nemoci viní ze selhání a nedostatečnosti vlastní osobu. Neléčená deprese přitom může způsobit negativní změny na mozku nemocného. Twenge je proto přesvědčená, že je třeba stále ještě pracovat na dostupnosti a efektivitě pomoci právě zejména u dospívajících a mladých lidí.

 

 

Životní styl - další články