Vyhledávání
Zavřít
Karanténa nesvědčí mozku, tvrdí vědci. Podle nových poznatků snižuje schopnost empatie
Foto: Shutterstock
Že karanténa nesvědčí mozku a vytrácí se empatie, neříkají jen psychologové a psychiatři, ale dosvědčuje to i výzkum mozkové aktivity. Nucená izolace ovlivňuje naši sociální citlivost, která sídlí v prefrontální kůrové oblasti mozku. Ta se často označuje jako "sociální mozek". Píše to italský deník Corriere della Sera.
Právě v této oblasti sídlí city pravého přátelství a velké lásky. Zjistili to pomocí funkční magnetické rezonance vědci ze Stanfordovy univerzity, kteří publikovali na stránkách Journal of Neuroscience studii. “Sociální mozek” podle nich odráží naše vztahy s ostatními. Zatvrzelí samotáři, kteří například žijí v horách, nebo lidé trpící chronickou depresí mají tuto oblast téměř “vypnutou”. Cítí sice, že kolem nich jsou lidé, ale nejsou spolu s nimi, protože ztratili nebo se u nich nevyvinula schopnost empatie, která nás spojuje s lidmi, na nichž nám záleží.
U těchto osob, které cítí prázdno mezi sebou a ostatními, se mluví o jevu sociálního odstupu. Vědci ve své studii rovněž připomínají biblické přikázání “miluj svého bližního jako sebe sama”: máme silnější citový vztah k tomu, na němž nám záleží (manžel, manželka, rodiče, děti nebo přítel), a projevy v mozku, které vědci zaznamenali pomocí funkční magnetické rezonance, se podobají těm, jaké se vytvářejí o nás samých.
Všichni jsme tak trochu narcisté
Vědci zkoumali 43 osob obojího pohlaví ve věku od 18 do 47 let. Nejprve je vyzvali, aby mysleli sami na sebe, pak na pět jim nejdražších osob a posléze na pět známých osobností. Jejich mozek přitom sledovali s pomocí funkční magnetické rezonance, která odhaluje aktivitu každé oblasti mozku. Sledované osoby rovněž měly vyjádřit soud ohledně lidí, na něž právě myslely, uvést jejich jméno a svůj vztah k nim.
Čím byl citový vztah silnější, tím se střední prefrontální kůra mozku více aktivovala. Když sledované osoby myslely na sebe, byla aktivita nejvyšší, a to možná ukazuje, že jsme všichni tak trochu narcisté. Aktivita mozku slábla s tím, jak tyto osoby myslely na lidi, kteří jim jsou vzdálení, a u neznámých osob dokonce činnost nebyla žádná.
Lockdown prohloubil samotu
Lockdown prohloubil samotu, a to především mezi mladými lidmi. Britský statistický úřad nedávno uvedl, že ve třech případech z deseti se mileniálové (generace mezi 23 a 37 lety) cítili vždy nebo často sami. Sociální odstup tento jev prohloubil a tito lidé dosahovali co do pocitu samoty dvojnásobných hodnot ve srovnání se starší generací boomers (56 až 74 let).
Systém chytré práce (smart working), který pandemie vnutila, se nezdá být pro generaci boomers natolik radikální, aby vyvolal mozkové změny. Přesto jsou dva nebo tři měsíce málo a bylo by zapotřebí několika let virtuální izolace, aby vznikly změny, které uváděli američtí vědci.
Nejohroženější jsou mladé generace
Mladí lidé, kteří mají za mateřský jazyk internet, se zdají být nejvíce vystavení nebezpečí, že se u nich vyvine život o samotě, v němž budou utíkat od reálného života a uchylovat se do virtuálního, až se u nich objeví syndrom hikikomori, tedy dobrovolné vyhýbání se lidské společnosti.
Syndrom byl původně zjištěn v Japonsku mezi mladými lidmi závislými na internetu a pak se rozšířil po celém světě a prudce narostl s lockdownem. Již v roce 2018 Institut pro výzkum trhu a veřejného mínění IPSOS uváděl, že nejvíce ohroženi samotou jsou mladí lidé z generace Z (18 až 22 roků, 49,9 procenta), následuje generace X (38 až 51 let, 45,1 procenta), pak mileniálové (47,7 procenta) a nakonec generace boomers (43,2 procenta).