Jiří Sláma: Každý den zemře jedna žena na rakovinu děložního čípku

Hostem Báry Nesvadbové byl v pátečním Press klubu onkogynekolog Jiří Sláma. Probrali spolu do detailu problematiku rakoviny děložního čípku, četnost onemocnění, způsoby prevence nebo způsob, jak s nemocnou ženou komunikovat.

Statistiky sice klesají, ale stále rakovinou děložního čípku onemocní přibližně 800 žen ročně. Podle pana doktora však není problém počet, kolik jich onemocní, ale kolik jich zemře. “Počet žen, které rakovině děložního čípku podlehne, je už deset let přibližně stále sejný. V průměru je to jedna žena denně. Přitom se jedná o onemocnění, které se dá zcela vymýtit. Známe příčinu onemocnění, proti kterému se dá očkovat. Záleží tedy velmi na prevenci,” vysvětluje Jiří Sláma.

Očkovat se mohou nechat dívky i chlapci

Očkování se provádí ideálně od 11 do 15 let věku pacientek, očkovat se ale mohou nechat i chlapci. “My rutinně očkujeme i je. Důvodem je to, že část onemocnění způsobená virem HPV je také u nich, ale také proto, že stále se nám nedaří proočkovat tolik děvčat, aby to v populaci hrálo tak zásadní roli, abychom chlapce očkovat nemuseli,” říká pan profesor. Dodává však, že i ženy, které již zahájily aktivní sexuální život, mohou být smysluplně očkované. “Účinnost je velice individuální. Vždy je ale důležité diskutovat s kteroukoliv ženou o přínosech očkování, ať už jí je 18 či 40 let. Aktuálně víme, že rakovinu děložního čípku vyvolává 14 typů viru. Vakcína nejposlednější generace obsahuje ochranu proti 7 z nich. Očkování tedy nefunguje na všechny typy, ale právě těchto sedm je zastoupeno v populaci v nejvyšším podílu a vakcína dosahuje účinnosti 93 procent, což je excelentní,” tvrdí Jiří Sláma.

Ženy kolem 50. roku přestávají chodit na preventivní prohlídky

Preventivní vyšetření, která mají sloužit k detekci přednádorových stavů v České republice, se provádí každý rok od 15. roku dívky pomocí cytologického stěru. Ve 35 letech, ve 45 letech a od letošního roku také v 55 letech je k tomu přidáno ještě testování na přítomnost HPV. “To znamená, že standartní testování je navíc obohaceno o velice citlivou moderní metodiku. Kolem 50. roku života však ženy přestávají docházet na pravidelné gynekologické kontroly. Máme tedy snahu tyto ženy motivovat jiným způsobem. Odůvodnění tohoto jevu se věnovala celá řada výzkumů. Je to však celá řada důvodů od pocitu, že už se jich to netýká, nebo, že již mají reprodukční funkce splněné, až po sexuální abstinenci. Problém je v tom, že tento vir se může dostat do těla a přetrvávat tam až desítky let. V České republice máme nejvyšší záchyt pokročilých nádorů rakoviny děložního čípku kolem 60. roku života,” konstatuje náš host.

Může se zdát, že na oboru onkogynekologie není nic moc pozitivního, kvůli častému sdělování špatných zpráv. Jiří Sláma je však jiného názoru. “Onkogynekologie je celkem veselý obor. Mnoho onemocnění dokážeme stále lépe léčit. Je zajímavý i z pohledu medicíny, protože se v něm hodně operuje. Díky vědě také řadě onemocnění předcházíme nebo je detekujeme v brzkých stádiích,” tvrdí pan profesor.

Když nastane moment, že žena onemocní, je dobré vědět, jak s ní mluvit a jak se jí snažit pomoct. Náš host říká, že je vždy dobré mluvit napřímo a bez emocí. “Naprosto zásadní je udělat plán. I hodně nemocný pacient potřebuje vizi. Co si také myslím, že je fajn, abych nemluvil jen já jako lékař, ale využít specialisty. V našem týmu máme vynikající paní doktorku psycholožku. Její pomoc je někdy nepostradatelná. Existuje i několik pacientských organizací, u nás například pacientská organizace Veronika, která už v den, kdy k nám jde pacientka na konzultaci, nabízí pomocnou ruku. Sdílené zážitky, které si mohou sdělit vzájemně pacientky, jsou velmi nápomocné,” popisuje na závěr host Press klubu Jiří Sláma.

Celý rozhovor najdete ZDE.

Životní styl - další články