Jan Haruda: Cestování je o pochopení a měl by díky němu měnit pohled na své zažité stereotypy 

Proč turisté jezdí jen do Prahy a zapomínají na další české krásy? Kolik do Prahy letos zavítá zahraničních návštěvníků a je na ně hlavní město připravené? Hostem Press klubu u Čestmíra Strakatého byl politický a kulturní geograf Jan Haruda.

Podle Jana Harudy je slovo pozitivní cestování jen jiné slovo pro pojem udržitelné. „Pozitivní turismus spočívá v tom, že turismus jako takový má pozitivní dopad na místo, kam turista přijíždí. Lidé se kvůli němu nemusí stěhovat, nemusí kvůli němu opouštět své životy a i v době, kdy do toho města turista přijíždí, v něm mohou nerušeně žít tak jak žili předtím,” popisuje geograf. Pozitivní ale rozhodně nejsou vylidněné čtvrti v centru Prahy či Českého Krumlova, kde se to turisty jen hemží. „Praha 1 má pouze 2% stálých obyvatel, což nepodporuje to, aby lidé měli zájem v této lokalitě dlouhodobě žít. V době pandemii jsme viděli, že se z toho stalo město duchů. Chybí tam lidský prvek, tudíž tam vzrůstá kriminalita a má to další negativní vlivy. Nepodporuje to ani rozvoj města.”

Města jako Bankok, Londýn, Barcelona nebo Benátky přijali už jistá opatření, Praha se začíná pomalu učit. „Velká věc je třeba rozšiřování letiště. Máme levné letenky a místo toho, abychom odkláněly lety i do krajských měst, kde jsou také letiště, rozšiřujeme to v Praze. Když by přiletěli do jiného kraje, tak by viděli i něco jiného, z Prahy se turistům špatně už odjíždí. Přístavní města v Evropě zase čelí velkému počtu výletních lodí, tak je to jejich omezování, snižování počet turistů, kteří mohou do toho města vstoupit. Jsou to restrikce v jakékoliv míře,” říká Haruda. Přiznává, že i když restrikcemi nikdy nevzniklo nic dobrého, ale vzhledem k tomu, že cestování je trendy a může si ho dovolit tolik lidí, tak jsou restrikce na místě.

Resortní turistika není špatná

Jako první by turista, který cestuje udržitelně, měl mít na paměti, kam cestuje a proč. „Lidé jedou často na dovolenou jen proto že to viděli na sociální síti, ale často neví, proč tam vlastně jedou. Měl bych si tak vybrat destinaci, která mě něčím osloví, a ne jet někam, kde jsem součástí nějakého resortu, kde ani nepracují místní a tudíž daně nejsou odvádění tomu danému místu. Resortní turistika nemusí být špatná, pozitivní třeba může být to, že se z resortu nebojím vyjít ven mezi místní. Všichni, kdo byli v Egyptě, mi říkali, že měli strach vyjít za brány resortu, a přitom Egypt je nejzajímavější právě mimo ten resort,” popisuje Haruda s tím, že by se turisté neměli bát místních. „Místní by na mě měli být zvědaví, stejně jako já na ně. Interkulturní výměna je to, co dává tu přidanou hodnotu cestování a dialogu mezi národy. Je to jediná možnost, jak se potkat, popovídat si s nimi. Cestování je o pochopení a měl by díky němu měnit pohled na své zažité stereotypy. Měl by se mu rozšířit obzor a vozit si ze světa různé pozitivní informace,” myslí si geograf a dodává, že český turista chce víc vidět, než si užít.

8% světového znečištění a produkce uhlíku plyne z cestování. „Každý by si měl vyhodnotit sám jestli jeho cesta má nebo nemá smysl. Cena letenky, pokud nebude nízkonákladová a bude zdaněná, tak průměrně vydělávající člověk se v budoucnosti stejně dostane s rodinou na dovolenou tak jednou ročně. Teď to ještě není, ale pomalu by to mohlo přijít,” říká Haruda s tím, že by se ale prvně měly začít danit soukromé tryskáče.

Životní styl - další články