Vyhledávání
Zavřít
Barevné velikonoční dny. Červené aneb velikonoční pondělí je tady. Proč žena musí mít něco nového?
Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Velikonoční pondělí, které letos připadá na 18. dubna je u nás tradičně spjato s pomlázkou a koledou. Proč se Velikonočnímu pondělí někdy říká Červené pondělí, co symbolizují barevná vajíčka nebo třeba stuhy na pomlázce? Odpovídá web Bleskproženy.cz
Velikonoce jsou pohyblivé svátky, tedy každý rok vychází na jiné datum. Jistá pravidelnost je však ve stanovení Božího hodu velikonočního, který vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Pak přichází velikonoční pondělí, které je také nazýváno jako Červené pondělí. Název je odvozen od barvy kraslic, která symbolizuje Ježíšovu krev.
Právě kraslice patří k symbolům toho dne. Všechny dívky si v pondělí chystají vajíčka, která darují koledníkům, což je poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Právě barvení je jeden z nejstarších zvyků, které jsou s Velikonocemi spjaty. Tradičně se vajíčka zdobí voskem, lepí slámou a barví pomocí přírodnin jako třeba slupky od cibule.
Dříve na pomlázku chodili jen nezadaní chlapci a navštěvovali dívky, o které měly zájem. Dnes je tento význam ale zapomenut a chlapci chodí k dívkám, které znají. Nesou si s sebou pomlázku, která by měla být upletena z 6 až 12 vrbových proutků. Dle staré tradice by si chlapci měli každý rok uplést novou pomlázku z čerstvých mladých proutků. Je to pro to, aby právě část jarní svěžesti a mladosti přenesli při koledování na dívku. Ta prý neuschne a bude celý rok krásná, zdravá a pilná.
Zvyklostí je také vázání stuh a každá její barva měla jiný význam. Červená je symbol lásky, zelená výraz sympatie. Na pomlázku se chodí jen do 12 hodin, pak může dívka chlapce polít vodu. Pokud je někde na statku i zvířectvo, polévalo se i ono. Celé Velikonoční pondělí se nese ve znamení smíchu a radosti.
K pondělí patří i jídlo, jehož součástí by měl být mazanec, beránek nebo jidáše. Lidé si také dopřávali jehněčí nebo králičí maso, pro křesťany, kterým skončil půst, je to po delší době pořádný oběd. Zbytek denních jídel a pamlsků by měl být plný vajec, jarních bylinek a kopřiv. V některých krajících se věří, že žena by na sobě měla mít něco nového, aby ji nepokakal beránek.