Vyhledávání
Zavřít
Adam Suchý: Jsme ve světě, kde jsme zvyklí na neustálé hodnocení. Chceme přesně vědět, jak si vedeme
Hostem Romany Navarové v Press klubu byl psycholog Adam Suchý. Na Frekvenci 1 jste si tak mohli užít čtvrthodinovou terapii. Jak vnímají Britové odchod jejich panovnice? Co dělat, abychom se z aktuální situace nezbláznili? S čím za ním pacienti nejčastěji chodí? Jak zvládají tuto situaci děti? A jak dětmi komunikovat ohledně sociálních sítí?
Truchlení není nemoc
Ordinace psychologů a psychiatrů v posledních měsících doslova praskají ve švech. Mnozí Britové se právě v těchto dnech obracejí na terapeuty a tvrdí jim, že smrt Alžběty II. v nich opět probudila zármutek nad vlastními blízkými, o které už dříve přišli. “V Anglii je vztah k panovnici na jiné bázi, než u nás. Taková ztráta může vyvolat naše vlastní ztráty. V České republice si můžeme připomenout smrt Karla Gotta. U některých lidí máme pocit, že s námi budou napořád. Důležité je ale říct, že truchlení je přirozená věc. Není to nemoc, která by se měla léčit,“ vyjadřujete se ve zkratce psycholog Adam Suchý k aktuální situaci v Británii.
Život nikdy není jednoduchý
V České republice a celkově v Evropě je však také situace, ze které není tak těžké se zbláznit. “Rád bych měl nějaké zázračné zaklínadlo, kterým bych u pacientů způsobil, aby k tomu nedocházelo, a aby nastalou situaci zvládli. Jednou myšlenkou bych ale poradil spolehnout se na naši schopnost zvládnout vše, co nastane. Život nebyl nikdy jednoduchý a my máme výbavu, abychom překonávali překážky,” říká doktor. Lidé za ním do ordinace chodili hodně už před dvěma, třemi lety. “Začalo to covidem, pak válkou na Ukrajině a nyní s ekonomickou krizí. Problémy, se kterými za mnou chodí je široké spektrum – od běžných problémů, vztahových problémů, přes nemoci až po tyto stresové faktory. Někdy je to na člověka už moc,” vysvětluje Adam Suchý.
Přílišný nátlak na žáky může vést k workoholismu
Co se týče dětí a návratu do škol po všech možných opatření, někteří se do ní těšili, pro někoho to byl trochu problém. Rostou tedy případy sebepoškozování a poruchy přijmu potravy u dětí. “Já se s tím potkávám velmi. Nárůst je obrovský. Jedná se o poruchy, které souvisí s úzkostí a sociálními fobiemi,” říká psycholog Suchý a dodává, že některé školy vyvíjí na žáky obrovský nátlak. To v nich pak vyvolává pocit, že se musejí neustále o něco snažit a dřít, což může vést v dospělosti k workoholismu. “Je třeba najít hranici mezi prací nebo učením a zábavou a odpočinkem. Je v nás zakódované, že je systém známkování správný, ale s hodnocením by se mělo experimentovat a zkoušet jiné metody. Některé školy nemají známky a nemyslím si, že by děti byly hloupější, jen je míra stresu nižší. Některé děti to ale nemohly ze začátku přijmout a dožadovaly se určení známky, která by jejich práci ohodnotila,” konstatuje doktor.
Sociální sítě nesmějí nahrazovat reálný život
Jak se zdražování dotkne samotných dětí? “Celkově záleží, jak situaci zvládají a ventilují rodiče. Na každého situace působí rozdílně. Pokud se však stane, že dítě například bude muset přestat chodit na kroužek, protože ho rodiče nebudou moct zaplatit, může dojít k odtržení od sociální skupiny. To už se jich dotkne přímo,” odpovídá expert. Vliv na psychiku dětí ale mohou mít i sociální sítě. “Vliv má strašně velký. Já však vnímám hranici, kdy je dítě schopno fungovat v reálném světě, má reálné kamarády a reálné koníčky, tak nejsou sociální sítě takový problém. Jsou už součástí našeho života. Pokud ale sociální sítě nahrazují reálný život, je to velký problém. Když mi mladí lidé vypráví o kamarádovi nebo někým, s kým chodí, musím se jich ptát, zda se jedná o skutečnou osobu, se kterou se osobně potkávají, nebo se jedná o vztah přes internet,” vysvětluje Adam Suchý a doporučuje rodičům, kteří zaznamenají v této oblasti nějaký problém, aby se dětí především ptali. “Rodiče mají často tendenci vysvětlovat, opravovat a dávat najevo, že to oni vědí nejlíp. Lepší je, pokud dáme dítěti pocit zájmu a prostor k tomu, aby za rodiči mohli přijít, sdělit, co se děje, v čem je problém…” uzavírá rozhovor host Press klubu Frekvence 1 psycholog Adam Suchý.