Vyhledávání
Zavřít
29. května padla Byzantská říše. Pro Osmanskou říši to byl počátek zlatého věku
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
Konec středověku? Mnozí historici ho datují k 29. květnu 1453. K tomuto dni se váže dobytí Konstantinopole Osmanskou říší vedenou sultánem Mehmetem II. V souvislosti s tím zanikla i Byzantská neboli Římská říše. Pro Osmanskou říši tento den naopak znamenal počátek zlatého věku. Pojďme se na to podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Konstantinopol představovala v té době velice významný obchodní uzel propojující východ se západem. Šlo o středobod všech obchodníků s kořením, solí a dalšími důležitými komoditami. Město svoji největší slávu zažívalo v 10. století. Některé zdroje uvádějí, že v něm žilo až jeden milión lidí. Jeho důležitým rysem bylo majestátní opevnění, díky kterému se stalo vůbec nejsilnějším městem na světě. Impozantní ale bylo i z hlediska architektury a oslňovalo nevídaným bohatstvím. Východořímská říše se sice opírala o toto silné město, začala se ale i kvůli tomu dostávat do složitých konfliktů pojících se k různým nájezdníkům, kteří ohrožovali její samotnou existenci. Byzantská říše kontinuálně zaznamenávala velké vojenské ztráty.
Osmané mezitím nabývali na síle a svou pozornost čím dál intenzivněji posouvali směrem k oslabené východořímské říši. O pomoc evropských panovníků prosil už byzantský císař Jan V. i jeho následovník Manuel II. Obával se Turků, kteří roku 1299 vyhlásili v Anatolii autonomní Osmanské království a o dalších sto let později už měli ve svém držení většinu pevninského Řecka, Turecka i Balkánu.
Jedním z faktoru osmanského úspěchu byla rozhádaná Byzantská říše. Spory pramenily především z náboženských neshod. Celých 400 let rozdělovaly Říši rozkoly mezi východním a západním křesťanstvím.
První pokus Turků o dobytí Konstantinopole provedl koncem 14. století osmanský sultán Bayezid I. Tehdy ale městu na pomoc dorazili Mongolové vedené vojevůdcem Tamerlánem. Přesto to byl od Turků dostatečně varovný signál. A skutečně netrvalo to dlouho a větší houževnatost a síla přišla s nástupem sultána Mehmeta II. Ten si získal přezdívku Dobyvatel. Jeho cílem se hned z počátku stala především Konstantinopol. Před branami města se za ohlušujícího burácení bubnů, trumpet, seskupila na jaře roku 1453 početná osmanská armáda se sto tisíci vojáky.
Konstantinopol obléhala skoro dva měsíce. Při útoku Osmanům pomáhala i děla, nakonec ale narazili na nehlídaný průchod do města, kvůli kterému nastala zkáza Byzantské říše. Posledním císařem Konstantinem XI. patnáct set let stará Římská říše padla. Z města utíkali vyděšení obyvatelé v přeplněných italských lodích. Masakru totiž neunikl žádný věřící křesťan. Mehmed II. ale nechtěl, aby jeho nově dobyté město lehlo popelem, a tak naštěstí zakázal vandalství. Loupit povolil místo tří dnů pouhý jeden den. Dochoval se tak i kostel svatých Apoštolů nebo chrám boží Moudrosti. Později ale přibyly minarety. Mehmed II. po obsazení města vyhlásil muslimské vyznání.
Pád Byzantské říše naopak odkryl nepříjemnou pravdu o nesoudružnosti křesťanského světa, ani naléhání Konstantina XI. nepřesvědčilo evropská království, aby upadajícímu městu přijela na pomoc. Na místo neštěstí dorazilo pouze sedm set Janovanů. Ti se ale později dali na útěk. Benátčani pak vůbec bitvu nestihli a dorazili až po ní. Sto tisícové přesile tak muselo čelit pouhých sedm tisíc mužů. Bránili přitom přes 20 km dlouhé hradby. Dobyvatelské ambice Osmanské říše tímto úspěchem zdaleka neskončily. Za krátký čas se zmocnila i Egypta a severního Alžírska a rozprostírala se od Iráku až po Maďarsko. Její pád přišel až po 1. světové válce.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.