Vyhledávání
Zavřít
Dušičky v Česku: Památka zesnulých jako čas vzpomínek a úcty
Zdroj: Depositphotos
Zatímco Halloween, oblíbený zejména v anglicky mluvících zemích, nachází své místo mezi mladšími generacemi, daleko hlubší význam má v Česku tradiční svátek Památka zesnulých, lidově známý jako „dušičky“.
Tento svátek, který připadá na 2. listopad, nás vede k zamyšlení nad životem, vzpomínkám na blízké, kteří již nejsou mezi námi, a k návštěvám hřbitovů, kde zapalujeme svíčky a zdobíme jejich hroby.
Dušičky jsou v Česku úzce spojené s katolickým kalendářem a následují hned po svátku Všech svatých. Tento svátek má hluboký význam i pro ty, kteří se nepovažují za věřící – představuje chvíle klidu a zastavení, kdy se člověk může věnovat vzpomínkám na své předky a přemýšlet o vlastní smrtelnosti.
Podle českého teologa Tomáše Halíka by dušičky neměly být pouhou povinností zajít na hřbitov, ale také příležitostí k rozhovoru v rodinách o smrti, životě a odkazu předků. „Měli bychom se zastavit a přemýšlet a v rodinách mluvit o těch posledních věcech. Nejenom, kde má člověk uloženou závěť a vkladní knížky, ale také o tom, jak by si člověk přál, aby se s ním lidé rozloučili, kde a jak by chtěl být pohřben,“ řekl Halík pro Českou televizi.
Dušičky, stejně jako keltský Samhain a Halloween, vycházejí z prastarých oslav a z pověr o duších zemřelých. Kulturní památky, jako jsou Vyšehradský hřbitov nebo Slavín, se v tomto období zahalí do slavnostního hávu. Dle etnologa Václava Holase ale řadu zvyků spojováných především s anglosaskými zeměmi dodržoval i český venkov – například dlabání řepy nebo vystavování bubáka do oken a světnic.