Vyhledávání
Zavřít
19. ledna zemřel Jan Palach. Jeho jednání dodnes vzbuzuje v lidech úctu, obdiv, ale i kontroverze
Jan Palach. (Foto: Profimedia)
Dnes je to přesně 54 let od úmrtí Jana Palacha. Dvacetiletý mladík, se zapálil na Václavském náměstí 19. ledna 1969. Svým činem chtěl vyburcovat obyvatelstvo k většímu odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jeho jednání dodnes vzbuzuje v lidech úctu, obdiv, ale i kontroverze. Pojďme se na jeho čin podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se narodil v Praze v roce 1948. Než se Jan Palach odhodlal k tak radikálnímu protestu, byl aktivním sokolem a členem sboru Českobratrské církve evangelické. Zajímal se hodně o společenský život nejen v Československu, ale i v zahraničí. Byl aktérem mnohých studentských stávek proti tehdejšímu režimu. Jeho zklamání z politické situace v zemi bylo čím dál větší a měl pocit, že se nic nezmění, když lidé nepřikročí k razantnějším akcím. Jeho sebeupálení bylo velkým překvapením i pro jeho rodinu a přátelé. Podle nich nic nenasvědčovalo tomu, že se k takovému činu chystá.
Byl čtvrtek 16. ledna okolo 14:30, když přišel na horní část Václavského náměstí. Po pár minutách už běžel v plamenech od Národního muzea směrem dolů. Hořícího studenta si všiml pracovník dopravního podniku a svým kabátem se snažil udusit oheň, aby ho zachránil. Palach byl ihned odvezen do nedaleké nemocnice na oddělení popálenin a byl stále při vědomí. Personálu, který se o něj staral, se snažil v posledních chvílích svého života vysvětlit, že nešlo o sebevraždu. Dokonce s ním byl natočen krátký rozhovor, ve kterém tichým hlasem promlouval k lidem. „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí,“ řekl tehdy.
Lékaři i sestry už při jeho přijetí věděli, že jeho zranění jsou neslučitelná se životem. Měl popálené skoro celé tělo, oči, ústa a také vnitřní orgány. Palachova matka se o všem dověděla až z novin. V článku ve kterém novináři psali o synově akci si všimla náhodou. Jela ve vlaku, když její spolucestující četl noviny oznamující zprávu o sebeupálení studenta.
Pohřeb jako jeden velký protest
Palachův pohřeb se stal velkým protestem. Proběhl 25. ledna a referovala o něm i zahraniční média. Do smutečního průvodu se zapojilo velké množství lidí. Z Karolina vyšla tisícovka účastníků, která došla až na dnešní náměstí Jana Palacha. Jeho ostatky byly pohřbeny na Olšanských hřbitovech. V 70. letech byl jeho popel uložen v rodných Všetatech. Stalo se zřejmě tajně z iniciativy Komunistické strany. Po roce 1990 byla urna vrácena zpátky na Olšanské hřbitovy.
Jeho památku si připomínáme dodnes na mnoha místech. Portréty Jana Palacha a Josefa Toufara jsou na budově, kde se nacházela klinika popálenin v pražské Legerově ulici. Vzpomenout na něj lidé mohou také v horní části Václavského náměstí. Nenápadný prohnutý kříž pod Národním muzeem symbolizuje Palachovu odvahu, která narušila lhostejnost lidí vůči srpnové okupaci.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.