Vyhledávání
Zavřít
18. ledna začala Pařížská mírová konference. V Německu stanovené podmínky vyvolávaly pocit ublíženosti
Pařížská mírová konference. (Foto: Profimedia)
18. ledna se začal po konci 1. světové války lámat chleba. V tento den roku 1919 oficiálně odstartovala Pařížská mírová konference. Vítězové požadovali výhody, poražení na druhé straně usilovali o co nejmenší následky. Tvář Evropy se začala razantně měnit. Jak? Na to odpovídá podast Youradia Talk Ozvěny minulosti.
Na konferenci rozhodovali pouze představitelé vítězných států. Dominovaly Spojené státy americké, Francie, Anglie a Itálie. Celkově se mírového shromáždění zúčastnilo 32 států, včetně Japonska, Indie nebo Československa. Země byly rozděleny do tří skupin podle zájmů.
Za Československo se konference účastnili dva delegáti, Karel Kramář a Eduard Beneš. Úvodní projev pronesl francouzský prezident Raymond Poincaré. Vinu za vznik 1. světové války dal centrálním mocnostem. Rozhodující slovo měla pak na konferenci nejvyšší rada, která se původně skládala z deseti osob. Rozhodovala ale tzv. rada čtyř. V ní figuroval americký prezident Woodrow Wilson, britský premiér David Lloyd George. Francouzský předseda vlády Georgs Clemenceau a italský premiér Vittorio Orlando.
Zásadním bodem konference bylo stanovení postoje k poraženému Německu. Největší a nejpalčivější sankce požadovala Francie. Na druhé straně Velká Británie si z části držela větší odstup a prosazovala eliminování hrozby radikalizace na území Německa. Rusko nebylo k vyjednávacímu stolu přizváno i přesto, že figurovalo na soupisu vítězných mocností. Důvod byl jednoduchý, obavy z rozvoje socialismu a zabránění šíření ruské ideologie na území Evropy. Pařížská mírová konference trvala s několika přestávkami do ledna 1920, tedy celý rok. Ke klíčovému bodu pak došlo 28. června 1919, kdy Německo podepsalo ve Versailles mírovou smlouvu, čímž uznalo zodpovědnost za vyprovokování války. Na jejím základě Němci přicházeli o veškeré kolonie. Ty propadly zejména Velké Británii a Francii. Československo získalo Hlučínsko a Podkarpatskou Rus.
Německé Sársko muselo po dobu 15 let také exportovat uhlí do Francie. Německo muselo na základě dohody zrušit všeobecnou branou povinnost a generální štáb. Podmínkou bylo i rozpuštění armády a Němci přišli o loďstvo a ponorky. Dále nesmělo modernizovat zbraně. Speciální komise pak určila ještě výši reparací, kterou původně vyčíslila na 269 miliard marek. Později je sice snížila, zůstaly ale stále neuvěřitelně vysoké. Hospodářské podmínky a reparace měly pro Německo fatální dopady. Versailleská smlouva způsobila značné ochromení tamní ekonomiky. Zemi tak zachvátila hyperinflace. Zásadním problémem bylo, že smlouva nedokázala to hlavní, nastavit stabilitu. Naopak způsobila pocit křivdy a volání po odplatě. Podle řady historiků to zapříčinilo nástup nacismu a následné převzetí moci Adolfem Hitlerem.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.