Vyhledávání
Zavřít
18. dubna získal sošku Oscara mimořádný československý snímek Obchod na korze
Obchod na Korze. (Foto: Profimedia)
Mimořádné dílo, tak se často hovoří o československém filmu Obchod na korze z poloviny 60. let. Černobílý snímek popisuje lidské slabosti v podobě strachu v temném období fašistické Slovenské republiky. Film režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos získal 18. dubna 1966 sošku Oscara jako vůbec první československý film v historii. Porazil tak například italskou komedii Manželství po italsku. Úspěch v Americe ale tvůrcům z komunistického bloku mnoho světlých zítřků nepřinesl. Pojďme se na tento významný okamžik podívat alespoň s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Prvními společnými filmy režisérského dua Kadár a Klos byly budovatelské agitky. Jednou z nich je dodnes v televizi uváděna veselohra Hudba z Marsu. V podobně angažovaném duchu se nesly i další filmy té doby. První střet s komunistickou realitou zažili filmaři v roce 1958 při realizaci satirické komedie Tři přání. Při schvalování se snímek dostal do potíží kvůli kritice tehdejšího systému a oba režiséři byli za trest propuštěni z Barrandova. Film se nakonec po pěti letech dostal k divákům a sklidil u nich obrovský úspěch. Paradoxem je, že se jeho tvůrci, jako většina Čechoslováků, po válce hlásili ke komunistickým myšlenkám. Klos se později dokonce přiznal, že naivně doufal, že bude dál kreativně pracovat a že do své práce jen přidá větší důraz na sociální témata.
To, že se ve dvojici filmařů skrývá mimořádný potenciál, dokázali válečným dramatem Smrt si říká Engelchen z roku 1963. 2. světová válka byla ještě v 60. letech stále živým tématem, se kterým se snažily popasovat všechny evropské národy. Český režisér Klos a o osm let mladší kolega Kadár si pro svůj další film vybrali příběh novely Obchod na korze od spisovatele Ladislava Grosmana. V útlé knížečce se skrývá silné téma. Kolaborace s nacismem a deportace židů. Pro Kadára to navíc bylo velice osobní, jelikož jeho rodiče zahynuli v osvětimských plynových komorách.
Děj příběhu popisuje v kulisách městečka Humenné rychle se měnicí poměry samostatného Slovenského státu během 2. světové války. Hlavní hrdina, obyčejný živnostník Tóno Brtko, nečekaně dostane dekret na obchod staré židovky Rozalie Lautmannové. Vláda slovenských klerofašistů tak uplatňovala arizaci židovského majetku. Malý obchůdek s látkami a knoflíky tak přežívá jen díky příspěvkům židovské obce a dobrotivý Tóno není majitelce schopen vysvětlit, proč vlastně do obchodu přišel a sám pro sebe nenachází žádné smysluplné východisko.
U stranických ideologů snímek pozitivní rakce neměl
Než se film začal promítat v kinech, musel projít schválením. Moc pozitivních reakcí ale od stranických ideologů nezískal. Hlavně těm slovenským nebylo moc po chuti sledovat fašistickou minulost svého národa.
Film se ale nakonec v říjnu 1965 do kin dostal a o pár měsíců později jej čekala i úspěšná americká premiéra. Po ohromném diváckém zájmu i zisku nejprestižnější filmové ceny k uznání vládnoucí stranou nedošlo. Film tvůrců s pošramoceným kádrovým profilem šel na dvacet let do trezoru. Komunisté viděli ve filmu až příliš silné podobenství namířené proti totalitnímu režimu. Úspěšní filmaři pak už nebyli schopni zrealizovat své další plány. Například natočit Čapkův román Válka s mloky. Kadár po srpnu 1968 emigroval do Ameriky, čímž zpečetil osud svého kolegy, který byl za trest od filmu vyhozen.
Na svou osobní i uměleckou rehabilitaci čekali filmaři do 90 let, kdy se Obchod na korze vrátil do povědomí veřejnosti. V roce 2017 se navíc snímek dočkal i své zdigitalizované verze, která se promítala na karlovarském festivalu. O nadčasové kvalitě filmu hovoří i fakt, že se dílo z roku 1965 dodnes objevuje v žebříčcích nejlepších filmů všech dob
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.