14. června se Gottwald stal prezidentem. Právě on nese zodpovědnost za policejní a justiční teror

14. června 1948 začalo jedno z nejtemnějších období Československa. V tento den definitivně završil komunistický převrat v Československu a na Pražský hrad usedl jako čtvrtý prezident Klement Gottwald. Právě on nesl zodpovědnost za následný policejní a justiční teror. Přestože byl ve funkci krátce, tak v průběhu vlády bylo popraveno 237 lidí. Z toho 190 pro politické zločiny.

Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice. V politice se prosadil ve svých 33 letech, kdy s příznivci ovládl Komunistickou stranu Československa. Pět let poté se poprvé ucházel o prezidentský úřad jako protikandidát T. G. Masaryka. Nejen, že neuspěl, ale za své výroky v předvolební kampani byl dokonce trestně stíhán, proto utekl do Sovětského svazu. Před 2. světovou válkou se ještě stačil vrátit zpět. Ne však na dlouho. Po zákazu Komunistické strany se svými nejbližšími spolupracovníky opět odešel do Moskvy, kde vytvořil exilové ústředí Komunistické strany Československa. Postupně zde vybudoval druhé centrum Československého zahraničního odboje.

13. červen se nese v duchu velké novinářské odvahy. Před 52 lety došlo k vydání Pentagon Papers

V květnu 1945 se vrátil zpět do vlasti, i do čela Komunistické strany, která zvítězila v prvních poválečných volbách. V tehdejší vládě zasedlo 26 ministrů, 9 komunistických, 3 sociální demokraté, 12 nekomunistických nebo buržoazních příslušníků dalších stran a dva nestraníci.

Snaha komunistů získat zcela pod svoji kontrolu policii vedla k tomu, že po nich 12 nekomunistickcýh ministrů podalo demisi. Toho Gottwald využil k dalšímu upevnění moci, když dosadil na jejich místa komunistické představitele. Po tomto převratu abdikoval tehdejší prezident Edvard Beneš, což otevřelo Gottwaldovi cestu na Pražský hrad. 14. června tak byl jednohlasně zvolen do čela státu Národním shromážděním přímo ve Vladislavském sále.

Většinová veřejnost byla tehdy v euforii, Gottwald se v počátku snažil působit jako pokračovatel historie a tradic. 14. června se v chrámu Svatého Víta zúčastnil dokonce slavnostní mše, přestože režim začal brzy poté církev a věřící pronásledovat a nejenom je. Ve stejném roce se rozběhlo zatýkání nepohodlných občanů. Začátkem 50. let bylo vybudováno přes 400 pracovních táborů a věznic. V těchto zařízeních bylo v dubnu 1950 uvězněno jen v Československu skoro 7 000 osob z politických důvodů. V květnu téhož roku to bylo už 11 000. Zinscenované procesy byly Gottwaldovým mocenským nástrojem, jeho symboly se staly popravy Milady Horákové, Heliodora Píky nebo Rudolfa Slánského.

12. června se konala první jízda na kole. Nejprve se na něm jen odráželo

Na svou krutovládu Gottwald ale poměrně brzy doplatil. Zemřel roku 1953 v 56 letech. Říkalo se, že byl otráven, ale ve skutečnosti byl závislý na alkoholu a trpěl syfilidou. Tyto problémy byly zřejmě příčinou výdutě srdeční aorty na jejíž následky zemřel.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Koktejl - další články